Složení – Chuť – Příprava nálevu – Příprava lektvaru – Recept: Ovesná kaše s ovocem a ořechy

„Jak říkají tobě?“ Dívka se zhluboka nadechla. „Hana,“ odpověděla, „ne však podle křesťanského obyčeje, ale podle tohoto místa.[1]Název Křivoklátské směsi vychází z příběhu o dívce žijící v křivoklátských lesích, která znala tajemství zákonů přírody, dějiny osídlení od těch nejstarších dob a bylinné směsi a lektvary proti každému neduhu. Ty naučila znát místní lid, zemědělce a … Pokračovat k poznámce Tak se rozhodla maminka, kdysi dávno …“ Pověst o Haně

Hana neboli Kouzlo žen

mateřídouška nať

řebříček květ

meduňka list

sedmikráska květ

kopřiva vršky

Chuť

Mírně kořeněná, ale celkově jemná.

Příprava nálevu

Pro přípravu nálevu zalijte byliny a bobule/ovoce horkou vodou a nechte louhovat podle chuti, obvykle stačí 5-15 minut.

Příprava lektvaru – studená cesta

Byliny zalijte chutným jablečným kvasem tak, aby všechny části bylin byly plně ponořeny. Poté směs nechte alespoň dva týdny vylouhovat. Nakonec přeceďte, tekutinu naplňte do lahviček a skladujte v chladu. V den použití můžete lektvar nebo jeho část naředit čistou vodou podle chuti.

Příprava lektvaru – teplá cesta

Z bylin připravte nálev, který nechte i s bylinami stát přes noc. Druhý den směs přeceďte a vzniklou tekutinu začněte vařit. Přidejte stejné množství sirupu, například pampeliškového, jitrocelového, bezového apod. Během občasného míchání zkontrolujte, jestli je už tekutina dostatečně táhlá a má téměř medovou podobu. Pokud ano, odstavte hrnec, ještě teplou nalijte do lahviček a nechte vychladnout. Skladujte na chladném místě. V den použití lektvar nebo jeho část nařeďte čistou vodou podle chuti.

Recept: Ovesná kaše s ovocem a ořechy

Den předem namočte lískové, vlašské nebo jiné oříšky v misce s vodou pro změknutí a uvolnění živin. Množství ořechů záleží na vaší chuti.

Druhý den smíchejte jeden hrnek ovesných vloček se stejným množstvím vody a ovesného nebo špaldového „mléka“. Za stálého míchání přiveďte k varu a odstavte.

Do vzniklé kaše přidejte scezené namočené oříšky z předchozího dne, pšeničné klíčky, namleté lněné semínko, případně sladký, například javorový sirup. Přidejte ovoce, například nakrájené broskve, meruňky, jablka, hrušky, nebo lesní plody jako maliny, jahody, borůvky, případně různé druhy rybízu apod. Výsledek můžete ozdobit květy sedmikrásky.

Kaši podávejte se sklenicí vody nebo s teplým nálevem z listů meduňky.

Příběh

Jezdci se hnali po udusaných cestách a oloupili každého, kdo se jim připletl do cesty. Starý uhlíř se bál o svůj život, nicméně nemoc jeho těhotné dcery vyžadovala okamžitou pomoc. I přes hrozící nebezpečí obcházel daleké i blízké bylináře, ale nikdo mu nedokázal poradit. Posledního z nich našel mrtvého ve spálené chýši, z níž se nesl dým až do dalekého říčního údolí. Po několika dnech úporného putování, hnán podivnými hlasy a strachem z koňského dusotu temných loupežníků dorazil až k místu na úpatí Špičáku zvanému Děvín, kde se v dávné minulosti konaly obřady oslav jara, prováděné dospělou mládeží. Bylo to místo, kudy protékal potůček jménem Haná. Uhlíř zakopl o kořen starého tisu a upadl do bezvědomí. Byla černá noc, kterou místy rozrážel pouze svit mnoha drobných hvězd a vzdálených plamenů hořících usedlostí. Uhlíř snil. Zdálo se mu o hnědovlasé dívce, které v očích zářilo světlo ohně. Povídali si.


Kopřiva dvoudomá

‚Míříme k hradu,‘ řekla dívka líbezným hlasem, ‚už brzy bude tomuto řádění konec.“ Uhlíř ležel. Mžoural očima. ‚Ale co bude s mou dcerou? Je bledá jako kost.“ Dívka se usmála. ‚Tady,“ řekla a podala uhlíři plátěný pytlíček, ‚třikrát denně silný nálev, večer koupel a brzy bude zdravá.“ Uhlíř se div nerozbrečel. ‚Děkuji, strážkyně lesa,“ odpověděl tiše a znovu zavřel oči. Když se probudil, byl svěží jasný den a všude klid. Pouze v ruce držel plátěný pytlík naplněný bylinami. Zhluboka se nadechl. ‚Takže to nebyl sen,“ řekl si pro sebe a vyrazil nejkratší cestou domů. Jaké pak bylo jeho překvapení, když se po několika dnech jeho dcera úplně uzdravila. Nedlouho poté mu porodila zdravého vnuka, který, když vyrostl a dokázal svou neobyčejnou sílu, pravidelně doprovázel krále na lovy. Na provázku kolem krku neustále nosil onen tajemný pytlíček, který pravidelně plnil čerstvými bylinami a který ho ochraňoval.


Meduňka lékařská

Poznámky

Poznámky
1 Název Křivoklátské směsi vychází z příběhu o dívce žijící v křivoklátských lesích, která znala tajemství zákonů přírody, dějiny osídlení od těch nejstarších dob a bylinné směsi a lektvary proti každému neduhu. Ty naučila znát místní lid, zemědělce a uhlíře, kteří za jiskrných nocí museli hlídat dýmající milíře. Její směsi dosáhly takového věhlasu, že byly považovány za kouzelné podobně jako pozdější kámen mudrců. Za dívkou tak přicházeli lidé z dalekého okolí v očekávání, že jim odhalí tajemství života a smrti. Nevěděli, že to byla ona, kdo kdysi křivoklátské lesy zachránil před zkázou a rabováním, kdo dokázal zažehnout naději a odvahu v srdcích lidí, aby se semkli proti společnému nepříteli. Bojovala proti přízrakům a nestvůrám z dávných příběhů, které se vynořovaly v mysli lidí a naháněly jim strach. Dívka své směsi, rady a příběhy obdařila stejnou silou, jakou vládla ona sama. Silou, kterou lidé občas spatřili v dívčiných očích v podobě zlatého světla. Dívka se jmenovala Hana podle stejnojmenného potoka tekoucího nedaleko Děvína, severně od hradu Křivoklátu. Byla to zkrátka ona, kdo dokázala využít posvátnosti celé oblasti, prostých pozorování okolní přírody, lidových příběhů a zvyků spjatých s ročním koloběhem, se slunovraty, rovnodennostmi a úplňky k hlubokému poznání světa a k tomu, aby se lidé konečně přestali bát.