Naše zahrada

Stránka „Křivoklátské směsi“ má především za účel různými barvitými způsoby popsat vztah ke krajině a zdejším lesům. Byl bych rád, kdyby v budoucnu vznikalo více podobných stránek zaměřených na kraje, v nichž daní autoři bydlí, kde pracují, pěstují, sázejí a kde vychovávají své děti. Osobně mě zajímají různé příběhy nejen z české, ale rovněž z baltoslovanské a celé evropské oblasti, protože jsou velmi podobné, ovlivněné tisíciletým vzájemným obchodem, přesuny obyvatelstva a společným indoevropským dědictvím, které se v jedné z nejkrásnějších podob projevilo v antické učenosti. Odtud pochází velká část naší kultury, společenských pravidel i vědeckého poznání (matematika, atomy, lékařství včetně popisu vlastností bylin, přírodovědné zkoumání, technické vymoženosti jako promyšlené vodovody apod.). Vztah ke krajině a rodině byl ostatně pro uvědomělého antického člověka naplněním ctnosti v latině označované jako pietas^[1]Kromě PIETAS jsou dalšími osobními ctnostmi například: GRAVITAS – sebekontrola CONSTANTIA – vytrvalost FIRMITAS – cílevědomost COMITAS – vlídnost CLEMENTIA – mírnost FRVGALITAS – skromnost HVMANITAS – získávání vědomostí, kulturní vystupování INDVSTRIA – … Pokračovat k poznámce. A kde jinde si tento vztah uvědomit než v zahradě, kde se stejně jako na zříceninách hradů a hradišť snoubí lidské zásahy s přírodními – esteticky i z hlediska biodiverzity a rozmanitosti obecně.

Naše zahrada, kde články a příběhy vznikají, se nachází kolem našeho domu vzdáleného asi tři kilometry od hradu Křivoklátu. Pěstujeme hlavně byliny, ovoce a zeleninu pro vlastní potřebu. Spousta bylin, keřů a stromků na naší zahradě vyrostla „sama“, roznesena větrem nebo „vysazena“ ptactvem, a upozorňuje nás tak na stav okolní přírody a rostlinné druhy nacházející se v okolí.

V naší zahradě se snažíme využít různě vysoké rostliny, které se vzájemně chrání před nepřízní počasí a díky blízkosti šetří dostupné místo. Na jednom místě tak poblíž sebe může růst větší strom, semenáček nebo keř, popínavé rostliny, byliny, plodová a kořenová zelenina. Tento způsob zařízení zahrady není ničím novým a odráží způsob pěstování, který byl v minulosti nejen na Křivoklátsku dosti hojný. Pestrost zahrady („biodiverzitu“) zvyšuje hlavně její členitost („geodiverzita“), tedy drobné terásky a různé umístěné dřevo a kameny. Důležité je také zdraví půdy, které podporujeme omezeným rytím, kompostem a mykorhizními houbami.

Kvetoucí bez, kalina a šalvěj na naší zahradě.

Sušení bylin jakožto součást naší drobné prvovýroby probíhá na zateplené a odvětrávané půdě našeho domu, kde hlídáme správnou vlhkost a teplotu pro sušení bylin pomocí měřícího přístroje a kde udržujeme čistotu (lapače prachu). Snažíme se rostliny sušit při nižších teplotách, mnohé z nich zamrazujeme, neboť si tak co nejdéle podrží prospěšné látky. Pro vlastní potřebu připravujeme oleje, masti, různé pečivo s bylinami a výluhy v ovocných kvasech/vínech. Také se snažíme, aby každá výsledná bylinná směs byla každým rokem trochu jiná, jedinečná například v použitém poměru nebo drobné obměně bylin.

Příprava na další várku sušení bylin a ovoce.

V minulosti byly zahrady doplňované malými kapličkami a sochami, čehož se snažíme také držet, byť se už nejedná o křesťanské svaté, ale o dřevěné sošky inspirované původním slovanským a keltským náboženstvím (jediná dvě etnika, která známe jménem a která dlouhodobě Křivoklátsko obývala). Ostatně i antičtí atomisté měli rádi zahrady, které jim sloužily k přemýšlení, bádání a získávání inspirace, viz slavná Epikúrova Zahrada.

Zahrady obecně jsou také místem odpočinku, prostředím pro děti a útočištěm rostlin, zvířat a hub z okolí. Je to místo navazující na okolní krajinu a jako takové je třeba zahradu chápat. Zahrada nás totiž spojuje s celým světem, kterému názorně ukazuje, co je pro nás důležité.

Děti milují kvetoucí měsíček.