Ano. A překvapivě hodně toho řeknou i nedokonalá data. Měřit druhovou rozmanitost celého kraje je extrémně složité. Jenže k pochopení krajiny často nepotřebujeme dokonalý atlas všeho živého. Stačí konzistentní pozorování jednoho místa v čase.

Letos na jaře to budou dva roky, co si při procházkách po Křivoklátsku zapisuji do své aplikace Křivobjevy náhodná pozorování rostlin, hub, živočichů i dalších druhů, v naprosté většině s fotografiemi a kontextem prostředí. Jistě, neznám všechny druhy, nekoukám se všude, neměřím „vědecky dokonale“. A přesto z těch dat začínají vystupovat vzorce.

Co ukazují přiložené grafy? 📊
– rozdíly v počtu unikátních druhů mezi prostředími (dubové lesy, bučiny, louky…)
– podobnost jednotlivých prostředí mezi sebou z hlediska druhů
– jejich relativní vzdálenost

Pro smysluplnou debatu o stavu místní přírody je lepší mít neúplná, ale místní data, než se opírat jen o obecné trendy nebo vzdálené studie. Dělají nás lépe vybavenými k dialogu o krajině, ve které skutečně žijeme. A někdy je to přesně to, co místní příroda z dlouhodobého hlediska potřebuje. 🌱

Děkuji všem za vaše příspěvky!
Přemysl Lúa Černý & Křivobjevy & Křivoklaij ☀️🌸