„Netrvalo dlouho a prošla skrze Mladiny, které ji zavedly do loužku potoka, podle nějž získala své jméno. Tok Hané se líně vlnil, aby se dole v údolí spojil s Rokytkou, Vrbovým potokem. Přirozené meandry obou toků byly hrazeny padlými stromy, oázou života, po kterých Hana ráda přecházela z jednoho břehu na druhý. Padlé vrby, střemchy, olše a jasany k tomu byly jako stvořené. Tehdy ještě luhy nezarůstaly kopřivami, jako to činí dnes kvůli všem těm uměle dodávaným živinám spláchnutým spolu s půdou z výše položených a nechráněných polí.“ – Kapitola šestá: Lékaři, hutníci a děje přírody, Křivoklátské směsi, Přemysl Lúa Černý

„Jasany, které rostou v luhu, pak postupně předávají vládu olším, lískám a vrbám, pod kterými rostou veselé střemchy. Potoky se klikatí a zaplavují okolní nivu, odkud se pak může voda v období sucha opět uvolnit.“ – Jasan od Bednářské stezky, Příloha první: Příběhy vybraných stromů Křivoklátska, Křivoklátské směsi, Přemysl Lúa Černý

Mapa objevů pro lužní les
zadaných přes aplikaci Křivobjevy:

Objevy se načítají. Prosím čekejte.