0,00 Kč
Vīta lūcī, víta lúkí – Život posvátného háje
Tato kniha je mým osobním příběhem, v němž propojuji starověké římské obřady s vlastními zvyky v průběhu roku. V posvátném háji nedaleko hradu Křivoklátu odhalíte hluboké spojení mezi člověkem a přírodou. Staré obřady se zde prolínají s vědeckými i poetickými úvahami o lese, bylinách, životě a vzniku vesmíru. Vydejte se spolu se mnou na cestu, která odkrývá skrytá tajemství a inspiruje k novému pohledu na svět a na naše místo v něm.
Ke stažení zdarma. Odkaz ke stažení vám dorazí na e-mail.
Popis
Vīta lūcī, víta lúkí – v latině znamená Život posvátného háje
Tato kniha je mým osobním příběhem, v němž propojuji starověké římské obřady s vlastními zvyky v průběhu roku. V posvátném háji nedaleko hradu Křivoklátu odhalíte hluboké spojení mezi člověkem a přírodou. Staré obřady se zde prolínají s vědeckými i poetickými úvahami o lese, bylinách, životě a vzniku vesmíru. Vydejte se spolu se mnou na cestu, která odkrývá skrytá tajemství a inspiruje k novému pohledu na svět a na naše místo v něm.
Název: Vīta lūcī
Autor: Přemysl Lúa Černý
Počet stran (e-kniha): 63 A4 stran
E-kniha dostupná ve formátech: PDF, AZW3 (Kindle), EPUB, MOBI
Jazyk: čeština
Žánr: populárně naučný příběh
Vydal autor v roce 2024.
Ke stažení zdarma. Odkaz ke stažení vám dorazí na e-mail.
Táhl se pod Aventínem háj temný stinnými duby,
řekl bys, kdybys ho viděl: „Jistě tu bohové jsou!“
Uprostřed palouček byl, v něj ze skály pramének stékal,
tvoře studánku živou, kterou kryl zelený mech.
Lucus Aventino suberat niger ilicis umbra,
quo posses viso dicere ‚numen inest‘.
In medio gramen, muscoque adoperta virenti
manabat saxo vena perennis aquae.
– Březen (Martius), Kalendář/Fasti, Publius Ovidius Naso (43 př. n. l. – 17 / 18), přeložil Ivan Bureš
*lucus [lúkus], posvátný háj
*numen [númen], božská přítomnost/síla/vůle
Obsah:
Cesta do nitra Hvozdu
Jak vznikl svět?
Poznávání přírody a minulosti
Skrytý život lesa
Vznik a vývoj života
Stezka životem: O důležitosti volby
Rostliny od antiky po dnešek
Původ zvyků
Bohové a hrdinové: Víra je k ničemu
Jak se vyvíjely mé názory
Jak probíhají obřady
Obřad v posvátném háji
Zvyky podle slunečního, měsíčního a rostlinného kalendáře
Zimní slunovrat
Měsíc koně (Mid Equos)
Měsíc očišťování (februae) a jelena (Mid Elembivios)
Měsíc květu břízy (březen) a ohně (Mid Edrinios)
Měsíc květu dubu (duben) a zpěvu (Mid Cantlos)
Měsíc květu jabloně (květen, Mid Blatos) a růstu trav (traven)
Měsíc červených jahod (červen) a léta (Mid Samonios)
Letní slunovrat
Měsíc květu lípy (lípen) a vůní (Mid Dumannios)
Měsíc srpu (srpen) a sklizně (Mid Rivros)
Měsíc květu vřesu (vřesen) a omývání (Mid Anagantio)
Měsíc říje (říjen) a chladu (Mid Ogronios)
Měsíc padání listí (listopad) a mrholení (Mid Cutios)
Měsíc zimy (Mid Giamonios)
Bylinná směs Červenka
Třezalkový olej
Hledání objevů v přírodě: Proč jsou důležité procházky a pozorování okolí
Zdroje
Je obvyklým zvykem zbožných poutníků, že když cestou narazí na posvátný háj (lucus) či svaté místo u cesty, pronášejí modlitbu, obětují jablko a na okamžik se zastaví ve svém putování.
Vt ferme religiosis viantium moris est, cum aliqui lucus aut aliqui locus sanctus in via oblatus est, votum postulare, pomum adponere, paulisper adsidere.
– úvod z Florida, Lucius Apuleius Platonicus (125 – 180)
