Poklady světa rostlin (e-kniha zdarma)

Popis

Sladké ovoce od nepaměti živí naše tělo a mysl, dřevo nám poskytuje domov a nástroje, len a bavlna nás oblékají, zrna, hlízy a luštěniny sytí. Mateřídouška, lípa, bez a další květy nás léčí, a to ne jen jednorázově, když je nám nejhůře, ale pravidelně každý den. Mnohé vlastnosti rostlin a látek v nich obsažených nejsou všeobecně známy, například působení rostlinných barviv. Přesto však představují zázračný svět, který vznikal stovky milionů let v prostředí plném změn.

Zájem o rostliny mě provází od dětství, neboť se v nich spojuje nadšení do přírodních věd s lidskými zvyky, představami a uměním. Dovolte mi tedy pozvat vás do jejich kouzelného světa.

Obsah:
Dějiny vztahů mezi námi a rostlinami od první buňky po květiny
Léčivé účinky rostlin a jejich zkoumání od antiky po renesanci
Rostlinná barviva
Černý bez
Rostlinné hormony
Červená řepa, fialové batáty a červená cibule
Jablka, špalda, bob a vyprávění příběhů
Rostlinné slizy neboli O slézu a jitroceli
Třísloviny a saponiny neboli O dubu a mydlici
Silice a hořčiny neboli O mateřídoušce a řebříčku
Bylinky pro naši mysl
Rostliny a zvířata si mění místa
Kopřiva a divoké bylinky
Jedovaté látky
Spolupráce mezi rostlinami a houbami
Lesní zamyšlení

Název: Poklady světa rostlin
Autor: Přemysl Lúa Černý
Počet stran (e-kniha): 130 stran
E-kniha dostupná ve formátech: PDF, AZW3 (Kindle), EPUB, MOBI
Jazyk: čeština
Žánr: populárně naučný příběh
Vydal autor v roce 2024.

Ke stažení zdarma. Odkaz ke stažení vám dorazí na e-mail.

„Jako úzkonosé opice sice nemáme chápavý ocas, kterým bychom se mohli rostlin v podobě stromů zachytávat, máme ovšem chápavé dlaně s jasně odděleným palcem, který nám umožňuje uchopit větve a pohybovat se tak v korunách stromů.

Tato naše uchopovací schopnost, která se vyvinula díky vysokým rostlinám, nám dnes umožňuje vytvářet složité nástroje od oštěpů po počítače. Bez této zásadní schopnosti by naše lidská kultura vypadala docela jinak.

Stejně tak díky rostlinám vidíme červenou barvu. Savci obecně nemají třeba v porovnání s ptáky svůj zrak příliš uzpůsobený na denní světlo. Mnozí z nich, například vlci a jiné šelmy, nedokáží rozeznat zelenou a červenou barvu.

Ovšem u převážně plodožravých primátů se schopnost odlišit zelenou a červenou dodatečně vyvinula, aby nám umožnila rychle odhalit zralé plody v záplavě zeleně. Díky rostlinám zkrátka lépe vidíme a zralost plodů nebo barvy na semaforu tak zřetelně rozpoznáme.“

— Dějiny vztahů mezi námi a rostlinami od první buňky po květiny, Poklady světa rostlin, Přemysl Lúa Černý

„Jedním z dalších rostlinných hormonů je kyselina abscisová, která rostliny připravuje na zimní spánek. Díky ní začnou listnaté stromy shazovat listí a připravovat se podobně jako medvědi na zimu. Stejná kyselina umožňuje rostlinám se rychleji zbavovat starých nebo poškozených buněk.

Mohla by kyselina abscisová připravit na zimní spánek i nás lidi? Přinejmenším na myši neměla žádný výrazný vliv ani v poměrně velkých dávkách. Pokud vím, u lidí tento pokus proveden nebyl, ovšem vsadil bych se, že stejně jako zvířata a především savci budeme na tento rostlinný hormon reagovat spíše jako myši než jako stromy.

Každopádně se i v nás zvířatech kyselina abscisová přirozeně vyskytuje a ovlivňuje vstřebávání cukru. Lze tedy spíše očekávat, že její příjem z rostlin bude mít na nás tento vliv, tedy nám bude pomáhat správně vstřebávat nebo vylučovat cukr a ovlivňovat množství cukrů a tuku v krvi. S kyselinou abscisovou jsou dnes spjaty zajímavé výzkumy týkající se léčby cukrovky.“

— Rostlinné hormony, Poklady světa rostlin, Přemysl Lúa Černý

„Z polí a luk se na křídlech větru blíží stíny. Je začátek května. Ptačí zpěv, který zněl celý den, najednou utichl. Zelenající se keře se rozestoupily, aby stínům pomohly projít. Vrbový plot se pod tíhou větru ohnul. Za domkem se ozvalo houkání. Kdo to přijde?

Dřevěné dveře byly zvenku pokryté řasami, lišejníky a mechem. Zavrzaly. Hospodář měl stále zavřené oči, ale v mysli si představoval svého zesnulého bratra. Hrom. Zdálo se, jako by silný vítr nadzvedl chatrnou střechu. Dveře se otevřely.

Hospodář pronášel tajná zaříkání, zatímco za sebe házel semena bobu a v soli obalenou špaldu. Cítil, jak vítr slábne. Zvuky utichly, stíny zmizely. Hospodář otevřel oči. Otočil se. Bratrův pohled ho neproměnil v kámen. Krvavé stopy končily přesně v místech, kam dopadla zrnka špaldy.

Tato lehce strašidelná příhoda je variací na římský zvyk, který popsal Publius Ovidius Naso (43 př. n. l. – 17 nebo 18) ve svém poeticky pojatém sběratelském díle Fasti. Začátek května byl i v našich končinách spojován s plodností a předky, nicméně Římané zašli ještě dále a svátek rozšířili o zapuzování mstivých mrtvých, lemurů (ty roztomilé opičky jsou pojmenované až po těchto zlovolných bytostech).“

— Jablka, špalda, bob a vyprávění příběhů, Poklady světa rostlin, Přemysl Lúa Černý

„I když si lidé v minulosti toto přivolání lásky vykládali doslova, tedy že je možné pomocí kouzel a květních poupat vymačkaných v nápoji někoho přinutit, aby vás miloval, nebyli zase až tak daleko od pravdy.

Samozřejmě podobné grandiózní představení, kdy se do vás najednou zamiluje někdo, kdo vás třeba nenávidí, není příliš časté, nicméně jisté jemné působení na naši mysl třezalka skutečně má, a je to právě kvůli schopnosti ovlivňovat naše neurotransmitery.

Zatím sice není známý přesný způsob, jakým k tomu dochází, ale výtažky z třezalky mají skutečně schopnost potlačovat noradrenalin, který zvyšuje pozornost, případně v nás vyvolává pocit ohrožení. Dále ovlivňuje zpětné vychytávání serotoninu, a právě též již zmíněného dopaminu, čímž uvolňuje místo ostatním neurotransmiterům, například endorfinům nebo oxytocinu.

Pokud údajná kouzla v minulosti zahrnovala tělesný kontakt s ovlivňovaným jedincem, mohlo skutečně snáze dojít k vyvolání radostné lásky, případně sexuálního vzrušení – tady záleží na podobě daného kouzla, neboť třezalka pouze potlačuje stres, respektive negativní emoce.“

— Bylinky pro naši mysl, Poklady světa rostlin, Přemysl Lúa Černý

„Pokud naše společenská mysl přece jen potřebuje nějaké lidské zosobnění rostlin, pak by se jedno nabízelo. Jedná se o představu dívky nebo bohyně úsvitu, kterou v nějaké podobě znala všechna známá evropská náboženství od Římanů po Kelty, Germány a Baltoslovany. Tato dívka byla spojována s ranní hvězdou, květinami a jarem.

Možná její podobu spatříte v paprscích slunce během svítání, na zavřených očních víčkách před spaním nebo ve své představivosti klidně hned. Poté k ní můžete přistoupit a skrze tuto představu rostlinám, které máte rádi a které podle vašeho názoru mají rády vás, upřímně ze srdce poděkovat.“

— Lesní zamyšlení, Poklady světa rostlin, Přemysl Lúa Černý