Obyvatelé Křivoklátska odjakživa sbírali plody a byliny, které používali k léčení, očistě, kouzlení, obřadům lidového náboženství doma a během výročních slavností, ale především ke každodenní obživě a tvorbě různých nálevů a odvarů, v nichž předem vybrané byliny míchali. Vznikaly tak jedinečné recepty, které se stejně jako lidové písně kraj od kraje poněkud lišily a posilovaly tělo a mysl různým způsobem. Většina použitých bylin rostla v blízkosti lidských sídel (bez, popenec/vopenec, truskavec/praskavka, kokoška/krejčík, líska, kopřiva, merlík neboli beraní ocásek atd.), za mnohými z nich stačilo skutečně zaběhnout na skromnou zahrádku, případně na okraj cesty vedoucí z vesnice. Na zahradách se pěstovala dobromysl, libeček, petržel, pažitka, šalvěj, měsíček, levandule, proskurník a další byliny, které se běžně konzumovaly a používaly do polévek, jídel či sušily na koření.

Četné byliny jsou vázány na člověkem vytvořené louky, pole a lesní okraje (řebříček, třezalka/milovníček, mateřídouška, čekanka, pelyněk, šípková růže, hloh, trnka atd.), přinejmenším tomu tak bylo v době tradičního zemědělství, které ze své podstaty muselo přát druhové rozmanitosti. Křivoklátsko je však především krajem plným hlubokých hvozdů, které skrývají mnohé více či méně známé rostliny, jejichž výskyt místním babkám kořenářkám rozhodně neunikl (např. listy a květy stromů, vrbovka, medvědí česnek, dnes chráněná prvosenka/petrklíč, sléz atd.). V závislosti na podloží, jestli se jedná o kopec či údolí a jaké jsou vodní poměry a poloha vůči slunci, nabízí Křivoklátsko mnoho různých lesních společenstev, které hostí různé druhy bylin. Javorolipové suťové lesy na strmých srázech luhů nabízejí jiné poklady než květnaté bučiny, teplomilné doubravy, vrcholové dubohabřiny nebo olšiny rozkládající se podél potoků.

 

Výsledek

Červenka

třezalka (neboli milovníček/krevníček) nať

dobromysl nať

mateřídouška nať

rozmačkané bobule jeřábu*

*Místo jeřabin můžete použít dřínky nebo přímo jeřábové květy. Jako ozdobu lze do výsledného nálevu přidat jemně rozemnuté čerstvé listy jahodníku. Směs je možné doplnit květem chrpy a heřmánku.

Chuť

Mateřídoušková, mírně kořeněná chuť. Nálev má medově zlatou barvu.

Příprava nálevu

Pro přípravu nálevu zalijte byliny a bobule/ovoce horkou vodou a nechte louhovat podle chuti, obvykle stačí 5-15 minut.

Více se dozvíte zde: https://www.krivoklatskesmesi.cz/cervenka/

Drozd

bez květ

lípa květ

mateřídouška nať

smrkové výhonky

bezinky

Chuť

Mateřídoušková s citrónovým nádechem. Díky bezu a lípě je však chuť během pití příjemně proměnlivá.

Příprava nálevu

Pro přípravu nálevu zalijte byliny a bobule/ovoce horkou vodou a nechte louhovat podle chuti, obvykle stačí 5-15 minut.

Více se dozvíte zde: https://www.krivoklatskesmesi.cz/drozd/

Květinová dívka

chrpa (neboli modrák) květ

třezalka (neboli milovníček/krevníček) květ

měsíček* květ

hloh** květ

topolovka*** květ

maliník list

máta (neboli metlička) list

*Místo měsíčku lze použít heřmánek nebo sedmikrásku.
**Místo květu hlohu lze použít menší množství nati mateřídoušky.
***Místo topolovky lze použít sléz, proskurník nebo ibišek.

Chuť

Bylinná s medovou příchutí, kterou způsobuje měsíček a topolovka.

Příprava nálevu

Pro přípravu nálevu zalijte byliny horkou vodou a nechte louhovat podle chuti, obvykle stačí 5-15 minut.

Více se dozvíte zde: https://www.krivoklatskesmesi.cz/kvetinova-divka/

Mocný pán

bez květ

třezalka (neboli milovníček/krevníček) květ

dobromysl květ

řebříček květ

ostružiník list

truskavec* (neboli praskavka) nať

šípky

*Místo natě truskavce je možné použít květy čekanky.

Chuť

Lehce kořeněná, medová a prohřívající.

Příprava nálevu

Pro přípravu nálevu zalijte byliny a šípky horkou vodou a nechte louhovat podle chuti, obvykle stačí 5-15 minut.

Více se dozvíte zde: https://www.krivoklatskesmesi.cz/mocny-pan/

Ťuhýk

rozrazil* (neboli světahoj) nať

meduňka list

chrpa (neboli modrák) květ

hložinky

černý rybíz

*Podle chuti je možné kromě rozrazilu použít bukvici, tužebník nebo prvosenku.

Chuť

Záleží na hlavní bylině, pokud její chuť převáží nad meduňkou a rybízem. Směs s rozrazilem je zemitá, mírně hořká a vzhledově tmavá. S tužebníkem nebo prvosenkou je chuť naopak lehce medová a díky rybízu ovocná.

Příprava nálevu

Pro přípravu nálevu zalijte byliny a bobule/ovoce horkou vodou a nechte louhovat podle chuti, obvykle stačí 5-15 minut.

Více se dozvíte zde: https://www.krivoklatskesmesi.cz/tuhyk/

Žluna

zlatobýl květ

svízel nať

řepík nať

máta (neboli metlička) list

meduňka list

bezinky

Možné doplnit květem hluchavky bílé nebo natí čekanky.

Chuť

Kořeněná, mírně hořká.

Příprava nálevu

Pro přípravu nálevu zalijte byliny a bobule/ovoce horkou vodou a nechte louhovat podle chuti, obvykle stačí 5-15 minut.

Více se dozvíte zde: https://www.krivoklatskesmesi.cz/zluna/

Jestřáb

heřmánek květ

chrpa (neboli modrák) květ

lnice nať

plody rakytníku

Lnici lze nahradit světlíkem.

Chuť

Heřmánková, vůně připomíná sušené seno.

Příprava nálevu

Pro přípravu nálevu zalijte byliny a bobule/ovoce horkou vodou a nechte louhovat podle chuti, obvykle stačí 5-15 minut.

Více se dozvíte zde: https://www.krivoklatskesmesi.cz/jestrab/

Vydra

měsíček květ

řebříček květ

bukvice* nať

meduňka list

řepík nať

kousky jablek

*Místo bukvice můžete přidat mladé listy břízy.

Chuť

Jemně medová s kořeněným nádechem.

Příprava nálevu

Pro přípravu nálevu zalijte byliny a bobule/ovoce horkou vodou a nechte louhovat podle chuti, obvykle stačí 5-15 minut.

Více se dozvíte zde: https://www.krivoklatskesmesi.cz/vydra/

Krkavec

máta (neboli metlička) list

mateřídouška nať

chrpa (neboli modrák) květ

střemcha květ

červený nebo bílý rybíz

Chuť

Chuť máty se příjemně střídá s mateřídouškou. Rybíz vytváří ovocný závěr.

Příprava nálevu

Pro přípravu nálevu zalijte byliny a bobule/ovoce horkou vodou a nechte louhovat podle chuti, obvykle stačí 5-15 minut.

Více se dozvíte zde: https://www.krivoklatskesmesi.cz/krkavec/

Třezalka

Popis 🌸

Třezalka má zlatožluté květy, které zvláště na okraji lesa nebo vodních toků přímo září. ☀️ Stonek je dřevitý, listy kopinaté až vejčité. Na listech má třezalka průsvitné tečky (sekreční dutiny).

Ve vyšších polohách nebo v lese roste třezalka skvrnitá (Hypericum maculatum), která má podobné účinky jako třezalka tečkovaná. V lesích, na pasekách nebo jiných lesních místech s přístupem světla pak roste třezalka chlupatá (Hypericum hirsutum), která má chlupatou lodyhu. Vzácnější jsou třezalka horská (Hypericum montanum) a třezalka rozprostřená (Hypericum humifusum), která je ohrožená (C3) a neměla by se sbírat. Naštěstí třezalka rozprostřená vypadá na první pohled jinak než ostatní třezalky.

Léčivé vlastnosti ❤️‍🩹

😄 Proti špatné náladě (díky obsahu hyperforinu a hypericinu)

🦵 Ošetření otoků v podobě třezalkového oleje (díky flavonoidům)

🩸 Na podporu cirkulace krve (díky flavonoidům)

🤒 Při potížích se žaludkem nebo při bolestech v krku (díky tříslovinám)

Hlavními účinnými látkami třezalky jsou anthranoid hypericin, benzochinon hyperforin a flavonoidy rutin, kvercetin a hyperin. Hypericiny stejně jako flavonoidy patří mezi rostlinná barviva. V třezalce je hypericin červeným barvivem, který se objeví po rozemnutí jejích zlatých poupat. Hypericin má mírně povzbuzující účinky.

Více se dozvíte zde: https://www.krivoklatskesmesi.cz/trezalka-teckovana/

Dobromysl

Popis 🌸

Dobromysl má vejčité listy s krátkým řapíkem, květenství s růžovými až fialovými květy a čtyřhrannou lodyhu. Stejně jako u mateřídoušky je však důležitá a zdálky patrná její příjemná vůně.

Léčivé vlastnosti ❤️‍🩹

🤧 Při potížích s dýchacími cestami (díky silicím), především proti dráždivému kašli

🍲 Podpora trávení (díky silicím a tříslovinám) a chuti k jídlu (díky hořčinám)

😎 Pro povzbuzení centrálního nervového systému (díky silicím)

✋ Pro zklidnění pokožky

Účinnou látkou je podobně jako u mateřídoušky především silice thymol spolu s dalšími silicemi. Dobromysl má také významné množství tříslovin a hořčin.

Více se dozvíte zde: https://www.krivoklatskesmesi.cz/dobromysl-obecna/

Mateřídouška

Popis 🌸

Mateřídouška je drobná plazivá rostlina tvořící keříky. Květy jsou růžové až fialové, spodní okvětní plátek je delší než ostatní. Listy jsou vejčité.

Léčivé vlastnosti ❤️‍🩹

😮‍💨 Při zánětech dýchacích cest a pro vykašlávání (díky silicím)

👄 Při zánětech ústní dutiny pomocí kloktání

🍲 Proti poruchám trávení

😎 Pro celkové povzbuzení (především v podobě koupelí)

Nejvýznamnější účinnou látkou v mateřídoušce je silice thymol, která má antiseptické účinky. Mateřídouška také obsahuje významné množství tříslovin se stahujícími účinky a menší množství saponinů, které v přiměřeném množství čistí sliznice.

Více se dozvíte zde: https://www.krivoklatskesmesi.cz/materidouska-vejcita/

Tymián

Popis 🌸

Tymián je nízký polokeř s drobnými oválnými lístky a fialovými nebo růžovými květy. Jeho výrazná vůně připomíná středomořské oblasti. Nejčastěji roste na suchých, slunných místech.

Léčivé vlastnosti ❤️‍🩹

🤒 Při kašli a nachlazení (díky thymolu a karvakrolu)

🌿 Podpora trávení (čaj z tymiánu)

🧼 Antibakteriální účinky (při kožních potížích nebo jako kloktadlo)

Tymián obsahuje éterické oleje, především thymol, který má silné dezinfekční účinky.

Tip: Tymián snadno vypěstujete doma v květináči na slunném místě.

Maliník

Popis 🌸

Maliník je polokeř s obloukovitými větvemi pokrytými jemnými ostny. Listy jsou lichozpeřené, na rubu plstnaté a bělavé. Kvete drobnými bílými květy, ze kterých se později vyvíjejí chutné červené plody – maliny. Roste na lesních pasekách, v houštinách a na okrajích lesů.

Léčivé vlastnosti ❤️‍🩹

🌿 Podpora trávení (díky tříslovinám)

💪 Posílení děložních svalů (vhodné pro ženy ke konci těhotenství – listy)

🩹 Podpora hojení ran (čaj z listů)

Maliník obsahuje třísloviny, flavonoidy a vitamín C. Listy jsou ideální k přípravě čaje, který pomáhá při zažívacích potížích a podporuje ženské zdraví.

Tip: Maliník můžete snadno nasbírat v přírodě během procházek.

Měsíček

Popis 🌸

Měsíček je oblíbená zahradní bylina s jasně oranžovými nebo žlutými květy. Listy jsou kopinaté a jemně chlupaté. Kvete od jara až do podzimu a snadno se pěstuje.

Léčivé vlastnosti ❤️‍🩹

🩹 Podpora hojení ran a popálenin (měsíčková mast)

🌼 Zmírnění zánětů kůže (obklady nebo čaj z květů)

🌿 Podpora trávení (čaj z okvětních lístků)

Měsíček obsahuje flavonoidy, karotenoidy a silice, které přispívají k regeneraci pokožky.

Tip: Měsíček snadno vypěstujete doma na zahradě nebo v květináči.

Bez

Popis 🌸

Bez je keř, který má velké složené listy a rozpraskanou borku. Květy jsou bílé a uspořádané v dlanitých hroznovitých květenstvích. Plodem jsou černé bezinky plné barviv antokyanů, které patří k flavonoidům. Uvnitř větví a kmenů se nachází bílá dřeň, kterou lze snadno vydlabat. Navzdory tomu je dřevo pevné a tradičně slouží k výrobě píšťal a holí.

Léčivé vlastnosti ❤️‍🩹

🤒 Potopudný a močopudný účinek (díky flavonoidům a minerálním solím), využitelný při horečnatých onemocněních

👄 Při zánětech ústní dutiny a hltanu (díky tříslovinám)

🍲 Bezinky (plody) jsou ve vyšších dávkách projímavé

Bez stejně jako jablka nebo třezalka obsahuje ve svých plodech flavonoidy rutin a kvercetin. Plody obsahují velké množství barviv antokyanů, které patří k flavonoidům a zlepšují prokrvení. 🩸 Dále obsahují složky vitamínu B, provitamin A, třísloviny a karotenoidy. Květy navíc obsahují malé množství silice.

Více se dozvíte zde: https://www.krivoklatskesmesi.cz/bez-cerny/

Řebříček

Popis 🌸

Řebříček je vytrvalá bylina s jemně členěnými listy a drobnými bílými nebo narůžovělými květy uspořádanými v okolících. Roste na loukách, mezích a okrajích cest, ale snadno se pěstuje i na zahradě.

Léčivé vlastnosti ❤️‍🩹

🤒 Při nachlazení a horečce (čaj z nati)

🩺 Podpora krevního oběhu (čaj nebo tinktura)

🩹 Hojení drobných ran (obklady z nálevu)

Řebříček obsahuje silice, flavonoidy a třísloviny, které mají protizánětlivé a hojivé účinky.

Tip: Řebříček lze snadno pěstovat doma na zahradě.

Hloh

Popis 🌸

Hloh je keř nebo nízký strom s bílými nebo růžovými květy uspořádanými v chocholících. Listy jsou laločnaté, plody jsou drobné červené malvice. Roste na slunných stráních, mezích a lesních okrajích.

Léčivé vlastnosti ❤️‍🩹

❤️ Podpora srdeční činnosti (díky flavonoidům a prokyanidinům)

🧘‍♀️ Zklidnění nervové soustavy (čaj z květů a listů)

🩸 Snížení krevního tlaku (extrakt z květů a plodů)

Hloh obsahuje flavonoidy, třísloviny a vitamíny. Je známý jako výborný prostředek na posílení srdce a zklidnění.

Tip: Hloh roste volně v přírodě, sbírejte květy, listy a zralé plody.

Levandule

Popis 🌸

Levandule je aromatický keř s šedozelenými lístky a drobnými fialovými květy. Je typickou bylinou středomoří, ale snadno se pěstuje i v našich podmínkách.

Léčivé vlastnosti ❤️‍🩹

😌 Zklidnění nervů a podpora spánku (éterický olej nebo čaj)

🩹 Podpora hojení ran (levandulová voda)

🦟 Odpuzování hmyzu (díky silicím/éterickým olejům)

Levandule obsahuje linalool a další vonné látky, které mají uklidňující a antiseptické účinky.

Tip: Levanduli lze snadno pěstovat doma na zahrádce nebo v květináči.

Zlatobýl

Popis 🌸

Zlatobýl je vytrvalá bylina s jasně žlutými květy uspořádanými v hroznech nebo latách. Roste na loukách, stráních a v lesích na slunných místech.

Léčivé vlastnosti ❤️‍🩹

🩺 Podpora funkce ledvin (močopudné účinky díky saponinům a flavonoidům)

💧 Léčba zánětů močových cest (čaj z nati)

🩹 Hojení ran (obklady z nálevu)

Zlatobýl obsahuje flavonoidy, saponiny a silice. Je ceněn pro své močopudné a protizánětlivé účinky.

Tip: Zlatobýl roste běžně v přírodě, sbírejte květy a nať.

Meduňka

Popis 🌸

Meduňka je vytrvalá bylina s jemně vonícími listy připomínajícími citron. Kvete drobnými bílými až světle růžovými kvítky. Je nenáročná a snadno se pěstuje na zahradě nebo v květináči.

Léčivé vlastnosti ❤️‍🩹

😌 Zklidnění nervů a podpora spánku (čaj z listů)

🌿 Podpora trávení (čaj při nevolnosti)

🤒 Zmírnění příznaků nachlazení (čaj z meduňky)

Meduňka obsahuje silice, flavonoidy a kyselinu rozmarýnovou, které mají zklidňující účinky.

Tip: Meduňku můžete snadno pěstovat doma v květináči nebo na zahradě.

Světlík

Popis 🌸

Světlík je drobná jednoletá bylina s bílými květy zdobenými fialovými žilkami a žlutými skvrnami uprostřed. 🌿 Roste na loukách, pastvinách nebo u cest. Má drobné zubaté listy, které objímají stonek. Světlík je poloparazitická rostlina, která si bere živiny i od okolních rostlin.

Léčivé vlastnosti ❤️‍🩹

👁️ Na oční záněty a unavené oči (obsahuje iridoidy/aukubín a flavonoidy)

😌 Na podráždění dýchacích cest a rýmu (díky tříslovinám)

🤧 Při alergiích nebo senné rýmě (díky účinným látkám jako aukubín)

Hlavní účinné látky světlíku zahrnují iridoidy (aucubin), lignany, třísloviny a flavonoidy. Tyto látky působí protizánětlivě a uklidňují sliznice.

Světlík roste volně v přírodě, nejčastěji na vlhkých loukách a pastvinách v podhorských oblastech.

Heřmánek

Popis 🌸

Heřmánek je jednoletá bylina s drobnými bílými květy a výrazným žlutým středem. Kvete na loukách a zahradách, je snadno pěstovatelný.

Léčivé vlastnosti ❤️‍🩹

🌼 Zmírnění zánětů a ochrana zraku (čaj nebo obklady z květů)

🤒 Uvolnění křečí (čaj při bolestech břicha)

🩹 Podpora hojení ran (koupele nebo obklady)

Heřmánek obsahuje azuleny a bisabolol, které mají protizánětlivé a hojivé účinky.

Tip: Heřmánek snadno vypěstujete doma na zahrádce.

Tužebník

Popis 🌸

Tužebník je statná bylina s nápadnými krémově bílými květy, které voní po mandlích. 🌼 Roste především na vlhkých loukách, u potoků a řek. Jeho lichozpeřené listy mají svrchu tmavě zelenou barvu, zatímco spodní strana je stříbřitá a plstnatá.

Léčivé vlastnosti ❤️‍🩹

🤒 Snižuje horečku a záněty (díky salicylátům)

🫀 Na podporu zdraví srdce a cév (díky flavonoidům)

🩹 Ulevuje při bolestech kloubů (díky tříslovinám a kyselině salicylové)

Tužebník obsahuje přírodní kyselinu salicylovou, která je předchůdcem aspirinu. Její protizánětlivé a analgetické účinky se využívají při nachlazení, bolestech a revmatických obtížích.

Najdete ho volně v přírodě na vlhkých stanovištích, zejména poblíž vodních toků.

Rozmarýn

Popis 🌸

Rozmarýn je stálezelený keř s úzkými, jehlicovitými listy, které jsou na lícové straně lesklé a tmavě zelené, zatímco na rubu stříbřitě bílé. Kvete drobnými modrofialovými kvítky a vyniká silnou, aromatickou vůní. Pochází ze Středomoří, ale lze jej snadno pěstovat i u nás.

Léčivé vlastnosti ❤️‍🩹

🧠 Podpora paměti a koncentrace (díky kyselině rozmarýnové a cineolu)

💪 Stimulace krevního oběhu (masáže rozmarýnovým olejem)

🌿 Podpora trávení (čaj nebo koření do jídel)

🩹 Zmírnění bolesti svalů a kloubů (obklady z odvaru)

Rozmarýn obsahuje éterické oleje, flavonoidy a kyselinu rozmarýnovou, které mají antioxidační a protizánětlivé účinky. Je skvělým pomocníkem nejen při zdravotních obtížích, ale také jako oblíbené koření v kuchyni.

Tip: Rozmarýn snadno vypěstujete doma na okenním parapetu nebo na zahradě v teplém a slunném prostředí.

Jitrocel

Popis 🌸

Jitrocel kopinatý (také prostřední a větší) je vytrvalá bylina s úzkými, dlouhými listy a květenstvím ve tvaru válcovitých klasů. 🌱 Roste hojně na loukách, pastvinách, v příkopech i podél cest. Jeho listy mají výraznou žilnatinu a tvoří přízemní růžici.

Léčivé vlastnosti ❤️‍🩹

🩹 Na hojení ran a popálenin (díky alantoinu a slizům)

🫁 Při kašli a podráždění dýchacích cest (díky slizům a iridoidům)

🤕 Proti hmyzím štípancům a podráždění kůže (protizánětlivé účinky)

Hlavní účinné látky jitrocele zahrnují rostlinné slizy a třísloviny. Díky svému složení pomáhá jitrocel při regeneraci tkání a ochraně sliznic.

Jitrocel najdete téměř všude – na loukách, zahradách i podél cest.

Bukvice

Popis 🌸

Bukvice lékařská je vytrvalá bylina s čtyřhranným stonkem a růžovými až purpurovými květy uspořádanými v lichopřeslenech. Listy jsou vejčité, jemně chlupaté, často se nachází na vlhkých loukách nebo lesních okrajích, ale snadno se pěstuje i v zahradě.

Léčivé vlastnosti ❤️‍🩹

🧘‍♀️ Zklidnění nervů a podpora spánku (čaj z květů a listů)

🌿 Podpora trávení a funkce jater (nálev z nati)

🩹 Hojení ran a zmírnění bolestí hlavy (obklady z odvaru)

Bukvice obsahuje třísloviny, betainy a hořčiny. Má jemné zklidňující účinky a tradičně se využívá při nervových potížích a zažívacích obtížích.

Tip: Bukvici lékařskou lze snadno vypěstovat doma na zahradě jako dekorativní i léčivou rostlinu.

Čekanka

Popis 🌸

Čekanka je vytrvalá bylina s nebesky modrými květy, které se otevírají jen za slunečného počasí. 🌞 Její hluboký kořen a tuhé stonky umožňují růst i na sušších místech, jako jsou meze, pole nebo rumiště. Listy mají podobu růžice a připomínají pampelišku.

Léčivé vlastnosti ❤️‍🩹

💪 Podporuje trávení a činnost jater (díky hořčinám a inulinu)

🫀 Reguluje hladinu cukru v krvi (díky inulinu)

🌿 Podporuje detoxikaci organismu (obsahuje seskviterpenové laktony)

Čekanka obsahuje hořčiny, inulin, flavonoidy a třísloviny. Tyto látky podporují funkci trávicího systému a detoxikaci organismu. Kořen se často suší a používá jako náhražka kávy.

Roste volně v přírodě, zejména na suchých místech podél cest, na loukách nebo neobdělávaných polích.

Máta

Popis 🌸

Máta je vytrvalá bylina s charakteristicky vonícími listy a drobnými fialovými nebo bílými květy. Snadno se rozrůstá a je nenáročná na pěstování. Mátu najdete na vlhkých stanovištích, ale také ji lze pěstovat doma.

Léčivé vlastnosti ❤️‍🩹

🌿 Podpora trávení a zmírnění nevolnosti (čaj z čerstvých nebo sušených listů)

🤒 Úleva při nachlazení (inhalace máty nebo čaj)

🦷 Osvěžení dechu (žvýkání čerstvých listů)

Máta obsahuje mentol, který má chladivé a osvěžující účinky, a silice podporující trávení a uvolňování dýchacích cest.

Tip: Máta se snadno pěstuje doma v květináči nebo na zahradě, kde roste bujně a rychle se rozrůstá.

Vlaštovka

kokoška nať

měsíček květ

jitrocel (neboli hojílek) list

chrpa (neboli modrák) květ

sedmikráska květ

ostružiny nebo maliny

Chuť

Bylinná a díky ostružinám sladce ovocná. Chrpa a měsíček společně vytvářejí jedinečnou chuť, která se plně projeví například při použití jako koření.

Příprava nálevu

Pro přípravu nálevu zalijte byliny a bobule/ovoce horkou vodou a nechte louhovat podle chuti, obvykle stačí 5-15 minut.

Více se dozvíte zde: https://www.krivoklatskesmesi.cz/vlastovka/

#1. S čím potřebujete pomoci?

Předchozí
Další

#2. Jaká možnost je pro vás nejlepší?

Předchozí
Zobrazit výsledek

Pokud pak na vybranou bylinku narazíte při svých procházkách, můžete ji zadat přes aplikaci Křivobjevy. 🗺️🐞

Zvlášť vyhlášené byly kořenářky z Branova, Kublova a Sýkořice, nicméně staré moudré ženy znalé síly a chuti bylin bezpochyby žily v každé vesnici. Jejich nejpoužívanějšími rostlinami na Křivoklátsku a Rakovnicku byly bezové květy, lipové květy, heřmánek, zeměžluč, puškvorec, ale také čočka, nakrájené brambory/zemčata s devětsilem, na Křivoklátsku zvaným kukačka, drť z lučních bylin a sena v horké lázní apod. Z lučních a polních bylin je nepochybně důležité zmínit také řepík/řepíček, mateřídoušku, která se běžně používala do jídel a dětských koupelí, diviznu, jitrocel/hojílek, řebříček, pelyněk, svízel a samozřejmě třezalku neboli krevníček či milovníček, z jejíchž květů se připravoval červenavý olej.


Mateřídouška kvete i v prosinci

U mezí hojně rostly šípky, které pomáhaly doplnit potřebné vitamíny. Připravovaly se z nich nálevy, šťávy a různé zavařeniny. Ostrých chloupků je snadné se zbavit a je tak možné jíst šípky čerstvé, chce to ovšem cvik. Šípky se nosily v kapse pro štěstí, zdraví a udržení lásky, jejich větvičky se pokládaly pod matraci pro dobrý spánek. Věřilo se totiž, že šípky svou ochrannou mocí chrání spící lidi stejně, jako chrání pole a pastviny svým neproniknutelným trnovým houštím. Podobnou mocí byl nadán hloh, u kterého se stejně jako u šípku dají jíst mladé listy, květy a plody. Šípková růže a hloh zaujímaly pevnou roli v lidovém náboženství, kterou se naštěstí nepodařilo příchozímu křesťanství potlačit. Přímo na Křivoklátsku se několik takových pověr svázaných s rostlinami zachovalo až do nedávné doby.

„Zvláštní úlohu v tradičních svatojánských zvycích měly byliny, v té době sbírané k léčivým účelům vzhledem k vegetačnímu vrcholu, ale opředené nesčetnými pověstmi o čaromoci. Především černobýl (pelyněk; svatého Jana pás, svatojánská bylina) a verbena (sporýš lékařský), z nichž si účastníci oslav pletli věnec na hlavu a pás kolem beder na ochranu proti očním chorobám a bolesti zad, také třezalka (bylina svatého Jana), kořen kapradí (svatojánská ručička), blín (vlčí ocas) a řada jiných, skutečných i pomyslných. Tak zázračný květ kapradí údajně rozkvétá o svatojánské půlnoci, a utrhne-li jej nahá žena (panna, rukou obalenou bílým šátkem apod.), získá klíč k pokladům a ke štěstí a porozumí řeči zvířat. Svatojánské kvítí sloužilo k výzdobě obydlí, posléze sušené k léčení a magickým praktikám věštebné, milostné, očistné i ochranné povahy. Věnec z devatera (sedmera) svatojánského kvítí hozený do vody, věnec vložený pod polštář, věnec vložený kravám do žlabu, to vše bylo v pověrečných představách spojeno se zcela konkrétním účinkem. Úcta k čaromoci bylin a představa, že do nich tuto moc vkládá sám Jan Křtitel, nalezla výraz v tradičním ozdobném vystýlání oken či jiných míst v domě rostlinami a ve vzájemném obdarovávání. Ještě v polovině 20. století tzv. svatojánskou postýlku z bylin kladli v Podkrkonoší (Vysoké nad Jizerou) mezi trnože stolu, u něhož rodina svátečně obědvala.“ – Cyklus výročních svátků a obyčejů, Velké dějiny zemí Koruny české – Lidová kultura, ed. Lubomír Tyllner, kolektiv autorů, vydalo nakladatelství Paseka v roce 2014


Květy pampelišky, z nichž se v minulosti vyráběl sirup

Tak například se na Křivoklátsku věřilo, že ten, kdo přimíchá červenou šťávu z rozemnutých květních poupat třezalky neboli milovníčku do nápoje člověka, ke kterému chová lásku, jejich vzájemný vztah se upevní (proto se vlastně třezalka na Křivoklátsku nazývala milovníček). Pokud u sebe někdo nevědomky nosil tři části rozrazilu lékařského, na Křivoklátsku také nazývaného světahoj, měl štěstí podobně, jako by u sebe nosil jetelový čtyřlístek. Rozrazil má tedy moc sám o sobě bez ohledu na to, kdo ho našel, a netřeba mít štěstí v jeho nalezení jako u čtyřlístku. Kdo měl u sebe tři kousky průtržníku lysého zvaného kupčík, ten prý na trhu dobře nakoupil nebo prodal. Podobných kouzlení s léčivými rostlinami byl jistě nespočet, bohužel většina z nich upadla v zapomnění, což mohlo být i tím, že mnohá kouzla byla tajná. Známe i různá zaříkání proti nemocem nebo ke zhojení zlomenin. Ještě pro zajímavost zmíním, že podobně jako například trnky nebo švestky se používaly plody střemchy, které jsou dnes na Křivoklátsku zvláště kolem potoků dosti hojné. Studený výluh z čerstvých květů má osvěžující chuť.

Z lesních stromů má nejchutnější jarní mladé listy bezpochyby buk lesní. Jsou lehce nakyslé a výživné. Sušené nebo pražené bukvice jsou opravdovou lahůdkou plnou zdravých tuků a bílkovin. Z bukového popela, rostliny mydlice a pryskyřice se vařilo mýdlo. Podívejme se nyní na další stromy jako javor, jehož květy mají lehce medovou chuť a dají se osmažit podobně jako květy bezové. Ve společenstvech s javorem často roste lípa, jejíž květy mají lehce oříškovou chuť a lze je spolu s mladými listy použít do salátů. Listy lípy obsahují vápník v citrátové vazbě, který je tak velmi dobře vstřebatelný. Lípa získává vápník z hlubších vrstev půdy a její listový opad tak na jinak kyselé horní vrstvě vytváří na minerály bohatá místa, kde se daří i náročnějším měkkýšům, kteří potřebují dostatek vápníku ke tvorbě ulit. Ještě lépe se vápník vstřebá, pokud má tělo dostatek vitamínu D, který lze v létě získat každodenním pobytem na slunci, v zimě je ho ale třeba doplňovat. Jedlé a chutné jsou mladé listy a plody dalšího stromu, jilmu. Ptačí třešně, lesní jablíčka, dřínky a různé druhy jeřábů se na Křivoklátsku také často vyskytují. Jejich plody jsou chutné a obsahují spoustu vitamínů.


Bukový les mezi Městečkem a Velkou Bukovou

Podívejme se nyní ze suťových lesů na doubravy teplomilné, březové a jedlové nacházející se na slunnějších místech a náplavech řeky. Dub má tuhé listy, které se k jídlu pravděpodobně nepoužívaly, spíše se z nich připravoval nálev. Naproti tomu odvar z kůry nebo žaludová mouka v minulosti patřily k celkem běžným doplňkům tehdejší stravy. Na okrajích roste bříza, jejíž mladé listy se sbírají brzy na jaře, a pokud jsou měkké, dají se jíst čerstvé. To samé platí pro samčí jehnědy, které jsou trochu nahořklé a dříve se z nich připravovala tinktura. Podobně se dají jíst i jehnědy lísky, které, pokud jsou mladé a plné žlutého pylu, jsou celkem šťavnaté a dají se použít do placek nebo nádivek. Z oříšků se kdysi lisoval olej a z tuhých zbytků po vylisování mlela mouka. Bříza a líska byly v lidových příbězích považovány za zvěstovatelky jara.

Přesuňme se nyní do blízkosti potoků, mokřin a skal. Mladé, světle zelené smrkové jehličí se dá vymačkat, smíchat s vodou a použít tak jako osvěžující nápoj, který má lehce citrónovou chuť. Výživnou chuťovkou jsou fialovočervené, mladé samčí šištičky, které se na smrku tvoří brzy z jara. Pyl v nich obsažený je plný bílkovin, vitamínů a minerálů. Podobné schopnosti má i mladé jehličí borovice, která se vyskytuje na svazích a skalách. Jehličí borovice navíc rychle a dobře hoří a v bezpečí domova se tak dá použít jako prskavky. Stromem rostoucím na březích potoků je vrba, jejíž čerstvé jehnědy se dají žvýkat. Už jsem zmiňoval osvěžující nápoj z květů střemchy obecné. Dají se použít i plody střemchy, a to pro tvorbu zavařenin a likérů. Mladé jehličí na Křivoklátsku nepůvodního modřínu je chuťově snad ještě lepší než mladé jehličí smrku. Dá se přidávat do jarních salátů.

Co se lišejníků a hub týče, za zmínku stojí například provazovka, ze které se připravovalo koření, a celkem běžný větvičník. Známou houbou je boltcovitka neboli ucho Jidášovo, ale ještě známější je hlíva ústřičná, která na našem území kdysi hojně rostla, jak o tom svědčí náhodné zmínky ve středověkých exemplech. Není divu, tehdy byly lesy převážně listnaté s množstvím mrtvého dřeva, což je přesně to, co hlíva potřebuje. Jedná se o velmi chutnou houbu. Rovněž chutný je hnojník obecný, což je vzhledem k jeho názvu překvapivé. Jedlé hřiby, kotrče a pýchavky, byly samozřejmě oblíbené jako pokrmy. Méně známá je na starých pařezech rostoucí opeňka měnlivá. Ta je vhodná jako koření do omáček a polévek. Jako koření lze rovněž použít penízovku sametonohou. U hub je třeba si dát pozor na často velmi pravděpodobnou záměnu s jedovatými druhy a na místo, kde rostou, neboť houby jsou do sebe schopny nasát nebezpečné těžké kovy z okolí. To se naštěstí většiny plochy Křivoklátska netýká.

Na Křivoklátsku je spousta jedlých a prospěšných bylin, stromů, keřů, hub a lišejníků. Osobně mám rád plody snad všech druhů jeřábů, ze kterých lze připravit vynikající sladkokyselý sirup a stejně jako květy se dají pro zpestření přidávat do bylinných směsí. První procházky s mou ženou mířily podél Tyterského potoka, kde jsme hojně sbírali a jedli česnáček obecný, jehož mladé listy jsou vynikající s chlebem a pomazánkou. Česnáček má podobná užití jako česnek medvědí, ale není tak chuťově výrazný. Také jsme si občas dávali mladé bukové lístky před tím, než během jara ztuhly. Jejich nakyslá chuť mi vždycky připomene jarní les. Divoké rostliny jsou plné důležitých látek, které nás nejen posilní, ale zároveň zvýší druhovou rozmanitost našeho mikrobiomu, který je konvenční stravou bohužel dosti oslaben v porovnání s národy, které se divokými rostlinami včetně jejich plodů a hlíz živí v mnohem větší míře než my.


Jaterník podléška, jedny z prvních jarních léčivých květů

Tehdy mě napadlo začít vytvářet různé bylinné směsi, které můžeme celoročně používat do nálevů, pečiva, mastí, olejů či jako koření do polévek, omáček a k pečené zelenině. Stejně jako naše babičky jsem se rozhodl nejčastěji používat rostliny, které se vyskytují v blízkosti lidských sídel, případně ty, které si mohu sám pěstovat na zahradě. To se týká i mnohých plodů a ovoce, kterými jsem se rozhodl bylinné směsi zpestřit. Napadlo mě to vlastně náhodou díky mojí babičce, která mi na chatě často do konvičky míchala ovocné čaje (např. lesní plody) s bylinnými (např. heřmánek). S babičkou jsem také v okolí Nezabudic sbíral léčivé byliny, když jsem se o ně začal jako mladý zajímat. Chodili jsme kolem Mlžné řeky Berounky hledat vrbovku a kyprej, nebo na louky a pole sbírat řebříček, třezalku, lnici, čekanku, pelyněk a pampelišky, zatímco babička na zahrádce pěstovala měsíček, petrželku, pažitku, levanduli, růži a další rostliny.

Každou bylinnou směs jsem doplnil názvem zvířete, které mělo mít dle lidových vyprávění podobné vlastnosti, jaké má daná směs. Například červenka údajně přináší radost, proto je i stejně pojmenovaná bylinná směs. Vlaštovka na jaře přilétá s novou silou, žluna tahá červy zpod kůry stromů, kterým tak ulevuje od bolesti, atd. Jiné směsi jsem nazval podle příběhu s nimi spojeného, který jsem buď sám vytvořil, nebo u něhož jsem se inspiroval místním vyprávěním, popřípadě starými kronikami a zápisy. V celé střední Evropě se během letního slunovratu sbíralo devatero slunovratového kvítí, devatero bylin, které se lišily kraj od kraje. Tato směs je pak nazvána Slunovrat. Mezi nejpoužívanější směs na Křivoklátsku nejspíše patřila směs stejných dílů bezových a lipových květů. Bylinné recepty, stejně jako různé milostné praktiky, bohužel často unikaly zájmu sběratelů, a to i v nejbohatších národopisných oblastech. Tvorba směsí tak vyžaduje vlastní nápaditost, zkoušení a osobní vkus pro chuť. Osobně se také snažím, aby každá směs byla každým rokem trochu jiná, jedinečná například v použitém poměru nebo drobné obměně bylin.


Bylinná směs Červenka v kvašeném nápoji

Důležité pro mě také je, abych mohl spoustu rostlin pěstovat na vlastní zahradě a vědět tak, jaké podmínky panovaly během jejich růstu, s jakými látkami přišly do styku, a to před tím, než z nich něco vytvořím (okraje polí a luk jsou dnes kvůli pesticidům a hnojivům dost ošemetné).

Když uprostřed zimy začne konečně proudit míza ve stromech, jsi s námi, paní, zosobnění probouzející se přírody. Na tvém čele září zlatá hvězda, kterou pletu z travin a bylin předchozího roku, hvězda, která září na nebesích, zatímco mrazivý vítr ustupuje tomu jarnímu, přinášejícímu déšť, ptačí zpěv a zelenající se větve staletých stromů. Když lidé sbírají rostliny, kéž si vybaví tvou podobu, pocítí úctu a nikdy netrhají více, než kolik opravdu potřebují. Tu nejkrásnější z rostlin nechť nechají na místě, aby květem a semeny dala vzniknout dalším pokolením. Díky tobě a tvému zářivému muži, vám příběhovým bytostem, že jste mi daly vnuknutí a pomohly objevit kouzlo rostlin.

Zdroje

NECHLEBA, A.; Lesy křivoklátské. 1. vyd. Rakovník: Muzejní spolek královského města Rakovníka, 1921. Věstník 11/1921.

STŘÍBRSKÝ J.; Lidová jména léčivých rostlin v politickém okresu rakovnickém. 1. vyd. Rakovník: Muzejní spolek královského města Rakovníka, 1928. Věstník 18/1928.

STŘÍBRSKÝ J.; Lidová jména jedovatých rostlin v politickém okresu rakovnickém. 1. vyd. Rakovník: Muzejní spolek královského města Rakovníka, 1924. Věstník 14/1924.

ULDRYCH A.; Šanovské rostlinstvo v mluvě lidu. 1. vyd. Rakovník: Muzejní spolek královského města Rakovníka, 1921. Věstník 11/1921.

ŽÁK, K., MAJER, M., et al.; Křivoklátsko – Příběh královského hvozdu. 1. vyd. Praha: Dokořán, 2016. ISBN 978-80-7363-762-0.

LOŽEK, V.; Po stopách pravěkých dějů: O silách, které vytvářely naši krajinu. 1. vyd. Praha: Dokořán, 2011. ISBN 978-80-7363-301-1.

FORNUSKOVÁ, A.; Jsme to, co jíme: strava určuje složení střevního mikrobiomu více než evoluce, Akademie věd České republiky [online]. [vid 01. 01. 2021]. Dostupné na: http://www.avcr.cz/cs/veda-a-vyzkum/biologicko-ekologicke-vedy/Jsme-to-co-jime-strava-urcuje-slozeni-strevniho-mikrobiomu-vice-nez-evoluce

Osobní postřehy a konzultace s místními.