Ahoj! Děkuji vám všem, že jste navštívili stránku Křivoklátské směsi! 😊 Ať už vás zajímají příběhy, byliny, historie, les, články, středověké recepty, fotografie, myšlenky nebo zadávání objevů z přírody přes Křivobjevy, mým přáním je vzbudit ve vás vášeň pro poznání přírodních dějů a vašeho místa v nich.[1]Co je smyslem života? Pro mě to je žít tak, abych poznával svět, pečoval o své blízké a zanechal po sobě něco, co má a bude mít smysl i beze mě. Zatím se tato snaha u mě přirozeně spojuje v rodině, Křivoklátsku, objevování přírody, programování a psaní. Vůbec nejde o … Pokračovat k poznámce [2]„Ó slepá srdce, vy nebohé dušičky lidské! V jakých to životních tmách a nebezpečenstvích plyne váš kratičký věk! Což nechcete vědět, že vaše přirozenost si nežádá více než tělesných bolestí nemít a v mysli se kochat pocitem blaha, jsouc strachu i starosti … Pokračovat k poznámce
S Kosmovou kronikou na kraji borového a dubového lesa u Nezabudic
Jmenuji se Přemysl Lúa[3]Jmenuji se Přemysl a tohoto jména si vážím. Ještě jsem k němu doplnil keltské Lugudek(o)s, známé z Irska v podobě Lughaidh (čte se lúí nebo lúa), nebo z Galie v ženské podobě Lucudeca. Zkráceně Lúa. Černý a žiji kousek od hradu Křivoklátu, který je silně spjat s našimi českými dějinami. Jsem nadšenec do vědy, přírody, techniky[4]Co dělám v práci? Vytvářím systém pro okamžité odhalení kybernetického útoku. Z programátorského hlediska jde o velmi zajímavé zpracování dat v reálném čase. Příchozí události, jako jsou přihlášení uživatelů nebo síťová komunikace, systém rozděluje do časových … Pokračovat k poznámce, psaní, hudby a antické filozofie. Také jsem otcem tří úžasných dětí. Chtěl bych s vámi sdílet vše podstatné, co o našem kraji, lidech, lese a o přírodě obecně vím, a budu rád, když se také něco zajímavého dozvím od vás. Zvláště pokud máte nějaké zajímavé informace nebo víte o událostech a akcích, které se týkají některého z mých zájmů, budu moc rád, když mi o nich napíšete, třeba na Messengeru nebo e-mailem na info@krivoklatskesmesi.cz
Mezi mé hlavní zájmy patří příroda (především rostliny, lesy, bylinkaření, vývoj krajiny), psaní, programování, procházky, instinktivní lukostřelba, historie a občanská věda. Během dlouhých zimních večerů také vyřezávám ze dřeva a hraji na hudební nástroje.

Na Holém vrchu u Skryjí
Jak jste si jistě všimli, Křivoklátské směsi jsou z velké části založené na postavě Hany z původní křivoklátské pověsti. Hana se po Křivoklátsku pohybuje sama, chodí dlouhé trasy, všímá si vody, půdy, stromů, bylin a lidí. Krajina pro ni není kulisou, naopak z ní doslova čte a má silnou potřebu ptát se, proč jsou les, kraj a lidé takoví, jací jsou. Hana není klasická pohádková bylinářka, která prostě zná kouzelné rostliny. Naopak se později učí u lékaře Viléma, čte herbáře, pozoruje přírodu a přemýšlí o antické filozofii. Jako dcera hutníka je výslovně postavená proti astrologii a tělesným šťávám a její poznání je tak založené na pozorování a zkušenosti.
Když zjistí, že něco není v pořádku, má potřebu něco udělat, tedy zachraňuje lidi, pomáhá jim, vydává se do nebezpečí, učí se bojovat a postaví se proti člověku, který ničí její kraj. Je zosobněním a ochránkyní celé oblasti.
Hana je svobodná, odvážná, přemýšlivá, fyzická, lehce introvertní a hlavně bezprostředně propojená s krajinou. Běhá lesem, sbírá byliny, střílí z luku, přespává mimo civilizaci, zná stezky a může se kdykoli vydat někam sama. Představuje jakýsi způsob existence, který je mi osobně vlastní, ale který sám žiju v jiné podobě a jiné (mnohem více kybernetické) době. Podobně jako ona ani já bych nechtěl získat vyšší společenské postavení za cenu toho, že se stanu závislým na nějaké instituci, jejím mínění nebo jejích očekáváních, neboli že bych zkrátka přišel o osobní svobodu a nezávislost.[5]Viz třeba „Musím zůstat prostým Michaelem Faradayem až do konce; a dovolte mi, abych vám řekl, že kdybych přijal poctu, kterou mi Královská společnost touží udělit, neručil bych za integritu svého intelektu ani na jediný rok.“ – Michael Faraday, 1858
Často se může zdát, že člověk, který tráví část života u počítače a část v lese, od jednoho světa utíká k druhému. Já to ale tak nevnímám. Programování mi naopak pomáhá lépe rozumět tomu, co vidím kolem sebe, a les mi zase dává skutečnost, ke které mohu své technologie a poznání vztahovat. Obojí se tak v mém životě přirozeně propojuje.
Podobně vnímám i Hanu. Narodila se do krajiny, která už tehdy byla výsledkem tisíců let lidské činnosti, nebyla to tedy pro ni nějaká nedotčená divočina oddělená od člověka. Byl to kraj lidí, zvířat, vody, ohně, polí, pastvin, lesa, cest a příběhů. Když se na Křivoklátsko dívám jejíma očima, zajímá mě především, co se tu dělo před námi a jak všechny tyto události vytvořily kraj, který známe dnes.
Když jdu do lesa, píšu o Haně, hledám rostlinu, archeologickou stopu nebo starou cestu, vznikají tím postupně nové souvislosti. Nejsou převzaté z nějakého cizího světa, ale vznikají přímo z míst, která znám, z toho, co jsem sám viděl, přečetl, prošel nebo si domyslel. A právě proto mohou být časem mnohem silnější než všechny ty cizí fikční světy z knih, her a filmů, které člověk za život pozná.
Dále můžete navštívit:
Můj osobní profil na Facebooku, profesní web, YouTube a blog o programování a kybernetické bezpečnosti
Nejvíce aktivní jsem ovšem na facebookové stránce Křivoklátské směsi, Instagramu a YouTube


Chtěl bych něco vytvářet, něco objevovat, a ne někomu (ani sobě) něco dokazovat.

Vítání léta na křivoklátské pleši 🤗

Spojení se s Křivoklátskem:
HIC IACET PRZEMISL ALIAS LUGUDECOS CIVIS REGNI BOHEMIAE.

Z oslavy konce léta a sklizně Vinalia rustica 🍇

Programování, bylinkaření, lukostřelba, občanská věda, mýty spjaté s přírodou

Na chatě v Nezabudicích a na Křivoklátě. Některé představy a zájmy se s námi nesou už od dětství. ☀️🌸
Poznámky
| ↑1 | Co je smyslem života? Pro mě to je žít tak, abych poznával svět, pečoval o své blízké a zanechal po sobě něco, co má a bude mít smysl i beze mě. Zatím se tato snaha u mě přirozeně spojuje v rodině, Křivoklátsku, objevování přírody, programování a psaní. Vůbec nejde o výkon ani slávu, ale o to něco ze života pochopit, vytvořit a předat dál. |
|---|---|
| ↑2 | „Ó slepá srdce, vy nebohé dušičky lidské! V jakých to životních tmách a nebezpečenstvích plyne váš kratičký věk! Což nechcete vědět, že vaše přirozenost si nežádá více než tělesných bolestí nemít a v mysli se kochat pocitem blaha, jsouc strachu i starosti prosta? Tělesné schráně – toť jasné – postačí málo, ba velice málo: jen to, co ji bolesti zbaví a nejednu rozkoš jí nad to dovede schystat. Zpravidla nechce víc ani příroda sama: nejsou-li sochy v tvém sídle, ty z ryzího zlata, jinoši držící v pravici planoucí lampy, aby i noční kvas měl dostatek světla, jestliže dům se neleskne stříbrem a zlatem a zlacené kazety stropu se nechvějí s lyrou: lze v kruhu přátel se uložit na měkký pažit poblíže studánky ve stínu strmého stromu a skrovnými prostředky příjemně osvěžit údy, zvláště když blankyt se směje a zelenou trávu období roku a vesna zpestřuje kvítím. Palčivá zimnice nezmizí rychleji z těla, zmítáš-li sebou v nachu a na vyšívání, než musíš-li ležet a stonat v laciné houni. Protože k ničemu nejsou ty poklady tělu, stejně i urozenost a královská sláva: ani to druhé, náš duch, z nich užitku nemá. Můžeš-li vyvést na pláň své legie vlastní, aby ti bitvy a vřavy předvedly obraz, opřeny o zálohy a o spoustu jízdy, po zuby ozbrojené a bojovné stejně: lekne se hejno tvých pověr takových věcí a prchne ti zděšeno z duše? a myšlenka na smrt přestane soužit srdce a nechá je v klidu? Jsou to všecko jen trety a dětinské hříčky; opravdu, lidské strachy a dotěrné trudy se nebojí třeskotu zbraní a sveřepých šípů, ve středu knížat a králů se zdržují drze, lesklému zlatu se nekoří, oslnivému šarlatovému šatu se nebudou klanět: buď jist, že nad tím vším má moc jenom rozum, neb lidský život se celý potácí v temnu. Jako když děti se bojí a lekají všeho za černé noci, tak my se děsíme za dne věcí, kterých se netřeba bát o nic více než představ, kterých se potmě strachují děti. Nerozeženou tu duševní úzkost a temno denního světla šíp ani paprsky slunce; dokáže to však rozum a přírodní věda (naturae species ratioque).“ – Kniha druhá, O přírodě (De rerum natura), Titus Lucretius Carus (97 př. n. l. – 55 př. n. l.), přeložila Julie Nováková, v Praze vydalo nakladatelství Svoboda v roce 1971 |
| ↑3 | Jmenuji se Přemysl a tohoto jména si vážím. Ještě jsem k němu doplnil keltské Lugudek(o)s, známé z Irska v podobě Lughaidh (čte se lúí nebo lúa), nebo z Galie v ženské podobě Lucudeca. Zkráceně Lúa. |
| ↑4 | Co dělám v práci? Vytvářím systém pro okamžité odhalení kybernetického útoku. Z programátorského hlediska jde o velmi zajímavé zpracování dat v reálném čase. Příchozí události, jako jsou přihlášení uživatelů nebo síťová komunikace, systém rozděluje do časových oken. Tato okna se synchronizují a ukládají na SSD disk pro další analýzu.
Detekční mechanismus využívá seznamy (tzv. lookupy) potenciálně nebezpečných IP adres, hashů souborů, doménových jmen a dalších artefaktů. Tyto seznamy se neustále aktualizují a obsahují stovky tisíc záznamů. Data poskytují buď vlastní feedy, nebo threat intelligence feedy třetích stran, přičemž jsou dále analyzována, aby se zvýšila přesnost detekce. Výstupy jednotlivých analýz a detekcí se skládají do složitějších korelací, které odhalují konkrétní techniky a taktiky útoku. Jakmile systém identifikuje podezřelou aktivitu, může na ni okamžitě reagovat – například zablokováním útočníka a zamezením jeho dalšího přístupu do sítě. Součástí systému je také vizualizace detekčních výstupů a správa výstrah (alert management), která pomáhá s rychlou reakcí na bezpečnostní hrozby. |
| ↑5 | Viz třeba „Musím zůstat prostým Michaelem Faradayem až do konce; a dovolte mi, abych vám řekl, že kdybych přijal poctu, kterou mi Královská společnost touží udělit, neručil bych za integritu svého intelektu ani na jediný rok.“ – Michael Faraday, 1858 |