I když rytmus středověku udávalo křesťanství, některé tradice a zvyky nebyly nikdy zapomenuty. Následující básnička, oslava jara, pochází ze sbírky Carmina Burana zapsané začátkem 13. století. 🌺 Pro jistotu přikládám původní latinský text, neboť překlad učiněný svépomocí básničku moc nepřipomíná. 😁
Radostná tvář jara
se blíží světu.
Zimní vojsko
již poražené prchá.
V pestrém šatu
vládne Flóra (bohyně květů),
jež je opěvována
sladkozvučným zpěvem hájů.
V klíně plném květů
se Foibos (Apollón, slunce)
s novým úsměvem
usmívá na tuto
nyní květy pokrytou krajinu.
Zefyr (jarní vánek, bůh západního větru)
vanoucí nektarovou vůní
spěchá vpřed.
Závoďme v lásce o vytouženou cenu.
Sladká slavice (Filoméla)
doprovází zpěvem na lyru.
Louky se již usmívají
v pestrých květech.
Hejno ptáků tančí
po půvabných lesích.
Chór mladých dívek
slibuje tisíce radostí.
Původní latinský text:
Veris laeta facies
mundo propinquatur.
Hiemalis acies
victa iam fugatur.
in vestitu vario
Flora principatur,
nemorum dulcisono
quae cantu celebratur.
Florae fusus gremio
Phoebus novo more
risum dat, hoc vario
iam stipatae flore.
Zephyrus nectareo
spirans it odore.
certatim pro bravio
curramus in amore.
Cytharizat cantico
dulcis Philomena.
flore rident vario
prata iam serena.
salit coetus avium
silvae per amoena.
chorus promit virginum
iam gaudia millena.