„Hledání vizí“ v přírodě je dnes spojováno s domorodými kulturami v Americe, ale podobné obřady lze najít všude ve světě a dokonce i u nás v Evropě. S těmito záležitostmi, které zahrnovaly půst, soustředění a živé sny, byl například spojován bájný římský král Numa. Tyto takzvané inkubace byly v antice známé a nejčastěji provozované v Asklépiových svatyních pro diagnózu onemocnění a věštbu. A jak takový obřad v jarním bukovém lese vypadal? 🌳
„Dvakrát z pramene vodou si pokropí zarostlou hlavu,
dvakrát si bukovým listím ovije královskou skráň.
Vzdá se požitků lásky a na stůl nesmí dát maso,
také jediný prsten nemůže na prstech mít.
Hrubý si oblékne šat a na čerstvá rouna si lehne,
potom se vroucně k bohu obrací s modlitbou svou.
Zatím přichází Noc, mák věnčí jí pokojné čelo,
přitom za sebou vleče tisíce pochmurných Snů.“
– Duben (Aprílis), Kalendář/Fasti, Publius Ovidius Naso (43 př. n. l. – 17 / 18), přeložil Ivan Bureš
