Dnes jsem pozoroval dlouhososku, jak si mrštně jako kolibřík vybírá a ochutnává květy lesních fialek. Přišlo mi trochu smutné, že spousta lidí ani neví, co je to dlouhososka a že existuje několik druhů fialek, které se u nás přirozeně vyskytují. Často si nejsou vědomí ani toho, že jsme my lidé jako savci potomci svaloploutvých ryb, dlouhososky že jsou jako hmyz potomci mořských korýšů a fialky zelených řas. Protože pak by se na přírodu dívali jinak, jako na síť po miliony let působících vztahů, díky nimž tu všichni jsme a získali jsme zrovna takovou podobu, jakou teď máme.
O tento hluboký vztah s přírodou byli lidé v minulosti připraveni, když si mysleli, že svět stvořil nějaký bůh a že jsme my, fialky a dlouhososky na sobě nezávislí a že co ublíží jednomu, zpravidla nějak výrazně neublíží druhému. Nic totiž není dále od skutečnosti.
