Otázka:

Není koncept národních parků s jejich klidovými územími z hlediska ochrany přírody zastaralý? Třeba ČSO má ptačí parky s jiným přístupem. Nehleď teď na zákony a rozlohu, ale přístup a tendence ve vědecky podložené ochraně přírody.

Odpověď:

Ano, z určitého hlediska se dá říci, že tradiční koncept národních parků s přísně vymezenými klidovými územími může být do určité míry zastaralý nebo alespoň nedostatečně flexibilní. Tento model vychází z myšlenky, že přírodu je třeba chránit před člověkem tím, že se mu znemožní přístup, což je přístup historicky ovlivněný romantickým a ochranářsky paternalistickým pohledem na divočinu (často inspirovaným americkými parky typu Yellowstone). Ale příroda, zvlášť v kulturní krajině Evropy, není oddělitelná od člověka — a tady se dostáváme k jádru věci.

Alternativní modely ochrany přírody

Organizace jako Česká společnost ornitologická (ČSO), která vytváří ptačí parky, razí odlišnou filozofii. Místo přísné exkluze člověka volí spolupráci a adaptivní správu:

Přístup zaměřený na cílové druhy a biotopy – území jsou aktivně udržována, přetvářena, např. pastvou, sečí nebo obnovou mokřadů.

Spoléhání na dobrovolníky a místní komunitu – návštěvníci nejsou překážkou, ale součástí ochrany (pozorovatelé ptáků, občanská věda).

Interpretace a osvěta – lidé se mají učit přírodu chápat a chránit skrze kontakt, ne izolaci.

Srovnání přístupů

Aspekt Tradiční národní park (klidové území) Moderní model (např. ptačí parky ČSO)
Vztah k člověku Člověk = rušivý element, který má být vyloučen Člověk = potenciální spojenec, když je dobře veden
Cíl Nechat přírodu „na pokoji“ Aktivní péče o biodiverzitu v kulturní krajině
Dynamika Statická ochrana (přírodní procesy bez zásahu) Dynamická ochrana (zásahy, obnova, management)
Role veřejnosti Omezit přístup Zapojit a vzdělávat
Inspirace USA, romantický mýtus divočiny Evropa, agroekosystémy, participace

Shrnutí

Koncept klidových území není zcela chybný, ale měl by být doplňován nebo nahrazován chytřejšími a vstřícnějšími modely. Tam, kde je klid skutečně potřebný (např. hnízdění orlů nebo tetřívků), má smysl. Ale všude jinde by měl být člověk partnerem přírody, ne její nepřítel.

Doplnění:

Aktuálně je na Křivoklátsku zakázán vstup kromě NPR Velká Pleš a NPR Kohoutov, kam značené cesty vůbec nevedou, do NPR Týřov a Vůznice, kde v každé vede pouze jedna krátká značená cesta na jejich okraji ke hradní zřícenině. Zákaz vstupu bez jakékoliv značené cesty je malým písmem zmíněn na informačních cedulích do PR Na Babě, PR Jouglovka apod.

Pokud by se například z důvodu vyhlášení národního parku změnil stav aktuálních přírodních rezervací na klidová území, zákaz vstupu by okamžitě postihl i PR Stříbrný luh, kde opět vede pouze jedna krátká značená cesta na okraji rezervace. Pokud se navíc budou tato území rozšiřovat v průběhu desítek let na celý Kouřimec, zákaz vstupu postihne značnou část našeho kraje, který navíc obsahuje nepřístupnou a rozlehlou Lánskou oboru. Zdrojem snímků obrazovky jsou Mapy.com.

Více v předchozím příspěvku: https://www.krivoklatskesmesi.cz/2025/06/23/proc-se-nemohu-smirit-s-omezenim-vstupu-do-prirody-v-miste-kde-ziji/