Rád bych vám nyní představil čtyři tipy, jak rychle použít některé z plodů pozdního léta. Jako rodič dvou malých dětí nemám v podstatě čas na nic, nemluvě o nějakém společenském životě, ovšem následující recepty zaberou pouze pár minut a je možné je připravit s pomocí dětí. Pokud máte více času, můžete samozřejmě následující plody použít do salátů, na výrobu sirupů nebo marmelád, což se i mně někdy poštěstí. 🙂
Květy slézu a proskurníku
Květy slézu přehlíženého i proskurníku lékařského je stejně jako u ostatních slézovitých rostlin (lípy, topolovky, ibišku apod.) nejlepší jíst čerstvé. Případně se dá připravit jednoduchý výluh, kdy večer dostatečným množstvím studené vody květy zalijte, druhý den ráno přeceďte a popíjejte jako ranní čaj.
Sléz přehlížený najdete například v zahradách a u záhonů, kde velmi ochotně a sám roste. Proskurník lékařský je v angličtině známý jako marsh mallow neboli mokřadní sléz, protože rád roste na vlhkých místech, u nás je ho však třeba zpravidla zasét nebo zasadit. Byla to jedna z rostlin, která během historie ochránila lidi před hladomorem, ale hlavně se z její šťávy už od starověkého Egypta vyráběly sladkosti, které milovali i Římané. Každopádně čerstvé květy jsou mnohem zdravější.
Bezinky
Celý jeden úbor bezinek utrhněte, omyjte, vložte do sítka do konvičky a přelijte horkou vodou. Po několika minutách bezinky vymačkejte a hotový nálev pijte během dne. V minulosti se bezinky používaly jako prevence zimních nemocí.
Bezu černého je všude plno, navíc jeho semena roznáší ptáci a nebýt sekaček, možná by brzy vládl zahradám. Bez byl a je velmi ceněnou léčivou rostlinou opředenou mnoha pověstmi. Bezové dřevo má uvnitř jemnou bílou „duši“, kterou je možné snadno odstranit a vytvořit tak píšťalu. Bezinky se v minulosti používaly proti zimním nemocem, nachlazení a ke zlepšení zažívání. A velmi ochotně a samy kvasí.
Semínka kopřivy
Nastříhejte celé úbory kopřivových semen, které rozložte na mísu a položte ven. Do pár hodin by měl odejít všechen případný hmyz, načež se ujistěte, že jsou semínka suchá a jdou snadno z úborů vysypat. Pokud ne, ještě pár hodin počkejte, jinak semínka z úborů vysypejte a skoro prázdné úbory odhoďte na kompost. Semínka ještě prohlédněte a nasypte do uzavíratelné sklenice. Přidávejte je do kaší, ovesných vloček nebo do smoothie a moučníků. Semínka jsou sice malá a křupavá, ale dají se používat podobně jako semínka konopná.
Snad všechny části kopřivy jsou plné vitamínů a prvků typu draslík a železo. Kvůli zvýšenému množství dusičnanů v našem dnešním světě je ovšem lepší kopřivu sbírat z nehnojených luk a zahrad, spíše dále od vodních toků a polí (to se týká hlavně nati dospělých kopřiv). Ze stejného důvodu je lepší nálev z kopřiv neužívat dlouhodobě. Jinak kopřivové listy můžete použít jako špenát, svou chutí ho podle mě dokonce předčí.
Jeřabiny
Jeřabiny sladkoplodého jeřábu ptačího, který se vysazuje v alejích, chutnají stejně jako plody severoamerické arónie a dají se i stejně použít. Nejlepší je jíst čerstvé jen tak, nebo přidávat do kaší, případně si je můžete nasušit na zimu a jíst jako rozinky. Oproti arónii roste jeřabin na jednom stromě opravdu hodně. Stejně se dají použít trochu sladší plody jeřábu břeku, případně jeřábu muku, ty ovšem nesbírejte ve volné přírodě, neboť jeřáb muk patří mezi silně ohrožené rostliny. Jeřáb se velmi ochotně kříží a vytváří takzvané hybridy, takže chuti jeho plodů nás mohou velmi příjemně překvapit (viz hruškojeřáb). Divoký jeřáb ptačí, který má na rozdíl od toho sladkoplodého jemně pilovité listy, má jeřabiny plné trpkých tříslovin podobně jako žaludy a jiné lesní plody, které mohou citlivé jedince při požití čerstvých plodů dráždit. Proto je nejlepší divoké jeřabiny používat na nálev, kdy je stačí přelít horkou vodou a po chvíli vymačkat, případně si je můžete nasušit na zimu a používat jako rozinky do kaší, snídaní nebo omáček typu svíčková.
Před devíti lety jsem udělal pokus s jednou nejmenovanou rostlinou plnou tříslovin/taninů. Z té jsem si vytvořil výluh, kterého jsem i přes velmi velký odpor vypil celý hrnek a počkal, co to se mnou udělá. Naštěstí se u mě osobně žádné zvracení neobjevilo, pouze silné slintání. Nicméně od té doby vím, že mohu sníst větší množství jeřabin přímo ze stromů a kromě trpkosti v puse to se mnou nic neudělá, což pravidelně ověřuji. Stejně mohu jíst i žaludy, ovšem složitost v jejich loupání mě většinou odradí a o žádnou chuťovou bombu se jako u jeřabin nejedná. Nadměrné požívání tříslovin může sice vést k nedostatku železa a vápníku v těle, naštěstí jeřabiny obsahují oba prvky ve větším množství. Jeřáb se v lesnictví používá ke zlepšení vlastností půdy a stejně jako lípa dostává vápník z nižších vrstev půdy, který pak opadem svých listů vrací na povrch a pomáhá tak proti překyselení a tedy ochuzení půdy a porostů.
Nahoře na obrázku se nachází jeřabiny sladkoplodého jeřábu ptačího, dole divokého jeřábu ptačího.
