Divočina je pojem, kulturní představa, která sama o sobě neoznačuje nic živého. Naproti tomu živí jsou příslušníci různých druhů hmyzu, rostlin, ptáků, hub a dalších tvorů. A právě pro ně jsou zásadní rozmanitá stanoviště a biotopy, které v minulosti vznikaly různými náhodami, tedy střídáním dob ledových, pastvou velkých zvířat nebo působením člověka.*

Mnoho cenných stanovišť, vhodných pro rostliny, měkkýše či bezobratlé, najdeme na místech zaniklých hradišť**, kde lidská činnost vytvořila geodiverzitu, z níž vzešla bohatá biodiverzita. I staré bukové a jedlové pralesy, často považované za nedotčené, vznikly v pravěku za spolupůsobení člověka.*** Oproti tomu horské smrčiny byly a jsou spíše ovlivňovány gradací hmyzu a požáry.****

Je tedy čas opustit představu, že člověk je z přírody vyňat a že existuje „divočina“, do níž nepatří. Důležití jsou živí tvorové. A my mezi ně patříme. Se všemi ostatními jsme propojeni genetickou sítí, naší vlastní genetickou knihou mrtvých, jak ji nazval Richard Dawkins.***** Tato kniha nese paměť všech forem života a prostředí, která je formovala a vedla k jejich i našemu rozrůzňování.

Zákazy vstupu mimo značené cesty tak mohou mít své místo pouze tam, kde jsou podložené důkladnými přírodovědnými důvody. Celoroční zákaz nikdy takto odůvodnit nelze. V otevřené společnosti, která stojí na diskusi, kritickém myšlení a občanské vědě, pro ně není místo.

Bohatství lišejníků v Oupořském údolí v současné NPR Týřov vzniklo lidským hospodařením a zároveň ponecháním stromů pralesního typu. Časem tato diverzita může v současném plném lesním zápoji vymizet. Více v Popelka princeznou – výjimečná druhová bohatost lišejníků v dlouho osídlené střední Evropě, Jan Vondrák a kolektiv autorů, Živa 6/2022, Academia.


Zřícenina hradu Týřov, kde lidskou činností vznikla různá zákoutí vhodná pro růst světlomilných, stínomilných, na živiny nenáročných nebo naopak už v pravěku přivezených rostlin. Z těch posledních to jsou třeba pilát lékařský nebo marunek barvířský, který navíc využívá vápník z původního zdiva.

PS: Lesníci také vyhlašují bezzásahová místa, ale na rozdíl od státní ochrany přírody nebo obor do nich neomezují přístup.******

* LOŽEK, V.; Zrcadlo minulosti: Česká a slovenská krajina v kvartéru. 1. vyd. Praha, Dokořán, 2007. ISBN 978-80-7363-095-9
** LOŽEK, V.; Po stopách pravěkých dějů: O silách, které vytvářely naši krajinu. 1. vyd. Praha, Dokořán, 2011. ISBN 978-80-7363-301-1
*** ŠÍDA, P.; Člověk, ohně pán. Živa 5/2023. Praha, Academia, 2023 (zvláště pro jedle viz Rok českých pralesů II. Časoprostorová dynamika a kompetice dřevin v Živa 2/2018)
**** POKORNÝ, P.; Neklidné časy: Kapitoly ze společných dějin přírody a lidí. 1. vyd. Praha, Dokořán, 2011. ISBN 978-80-7363-392-9
***** DAWKINS, R.; The Genetic Book of the Dead: A Darwinian Reverie. 1. vyd. London, Bloomsbury Publishing PLC, 2024. ISBN 978-1-80454-808-0


Hradiště Propadený zámek. Pozůstatky valů zvyšují geodiverzitu oblasti.


****** Místo s přirozeně vysokou geodiverzitou, započatou dávnou prvohorní sopkou, a biodiverzitou, které je lesníky ponecháno bez zásahu s neomezováním vstupu.


Marunek barvířský na zdích Týřova.

Více v příspěvku:
https://www.krivoklatskesmesi.cz/2025/06/23/proc-se-nemohu-smirit-s-omezenim-vstupu-do-prirody-v-miste-kde-ziji/