Přátelé, nastal podzim a já přemýšlím, co si dál počít se stránkou Křivoklátské směsi. Mám radost, že tady mohu bez obav sdílet a ukládat své fotky, myšlenky a příběhy. Mohl jsem dosud díky tomu lépe poznávat a chápat přírodu od fyzikálních sil po vztahy v lese, hledat odrazy v historii od antiky, doby Keltů, středověku až po dnešek, zkoumat lidové zvyky, byliny a recepty, atomismus a představy o světě. Dříve jsem měl jiné stránky, ale teprve tady jsem si uvědomil, jak je důležité všechny tyto děje pozorovat v jednom konkrétním kraji, který jste si zamilovali a který k vám tak živě promlouvá. To bylo něco, co mi v době dospívání trochu chybělo. Teď mám domov v jednom kraji, mám svou rodinu a práci, která mě baví. A stránku, která odráží mé koníčky.
Dá se říct, že své poslání do jisté míry naplnila. Nemám ambice k tomuto velmi osobnímu počinu lákat více lidí, přetvařovat se, psát si, kolik příspěvků jakého druhu je třeba zveřejnit. Nechci se ani vyjadřovat k celospolečenským tématům, pokud se vysloveně netýkají Křivoklátska. Pořád pevně věřím, že většina z nás dokáže přemýšlet sama za sebe, zvažovat možnosti a rozhodnout se, jakému směřování dá hlas nebo které bude jinak podporovat. Většina z nás má vztah k místu, kde žije, a chce pro něj a pro své děti jen to nejlepší. O tom jsem přesvědčen.
Nejspíš tak budu pokračovat v cestě, kterou jsem už nastoupil. Budu sdílet fotografie z procházek, krátké myšlenky, příběhy a bylinné recepty. Protože to mě baví a umožňuje mi lépe chápat přírodu a napojit se na koloběh ročních období. Když budu cítit, že je potřeba přestávka, udělám si ji. Nebo naopak. Jsem každopádně moc rád, že jste tu se mnou. Užijte si poslední dny tohoto roku, kdy jsou lesy zahaleny listím. 🍃🍂
