„Vyvolali u nás smích, když se nás snažili přesvědčit, že plamen se bez kadidla na posvátném prahu rozehřívá. Tomu ať věří Žid Apella, ne já; já vím, že bohové žijí bezstarostně a že, když příroda vytvoří zázrak, není to proto, že by je mrzutí bohové z nebeských výšin sesílali.“ – Satiry, Quintus Horatius Flaccus (65 př. n. l. – 8 př. n. l.), vlastní překlad

Víra v zázraky neboli v možné porušení v dané době poznaných přírodních zákonitostí se do našich končin dostala spolu s křesťanstvím a jeho mučedníky. Staří Slované, Germáni, Keltové, Římané, Řekové a další totiž věřili „pouze“ na znamení (ōmina), tedy například že meteorit, zvláštní let ptáků, zakopnutí koně nebo podivně mluvící kráva mohou být varováním od bohů, aby si lidé na něco dali pozor nebo aby přinesli oběti na usmíření. 🐦 Tato znamení však nepředstavovala vědomá uznání porušení každodenních přírodních dějů, lidé si zkrátka mysleli, že jsou tato znamení z hlediska „přírodních zákonů“ (které bohové musí také dodržovat) možná. Pokud však věděli o přírodě něco víc, jako například hloubaví filozofové Anaxagorás, Démokritos nebo i Hippokratés, většinu z těchto předpokládaných znamení odmítali jako nemožná. Tento kritický přístup se netýkal pouze znamení, ale i lékařství, fyziky a umění.

Naproti tomu víra v zázraky je nezávislá na tom, co člověk o přírodě ví. Zázrak je zkrátka něco, co stojí nad přírodou. Náhlé uzdravení slepého, rozestoupení moře, chození po vodě, změna vody ve víno nebo početí bez početí připadalo nemožné i lidem kolem přelomu letopočtu, natož dnešním vzdělancům, kteří mají po ruce nespočet důkazů o existenci atomů, vývoji života na Zemi, hydromechanice a podobně. Nicméně pokud člověk věří, že existuje nějaký stvořitel mimo náš svět, pro něhož je vše možné, dokáže věřit i na zázraky bez jakékoliv rozumové kritiky nebo úvahy. 🤔 Tato víra je tedy jedním z hlavních judaisticko-křesťanských vkladů do naší společnosti.

„Kdybych měl na mysli lidi, kteří učí své žáky stejným způsobem, jakým následovníci Mojžíše a Krista učí své – tedy, kteří jim přikazují přijímat vše na základě víry – nedal bych vám žádná vysvětlení.” – lékař Galénos (129 – 200 nebo 216)