Příběhy z křivoklátských lesů
Kdysi dávno lidé zpívali písně každý den. Pracovali venku a jinou zábavu ani neměli. Hlasem naplňovali louky, stráně i lesní pěšiny. Zpěv patřil k námaze, radosti i smutku. Dnes už se v lese zpívá málokdy. Ale když jdu touhle starou stezkou mezi rozkvetlými hlohy pod Týřovem, mám pocit, jako by si země dávné písně ještě […]
Kraj dětství a dospělosti. Výhled na Smrt krásných srnců, vrch Štulec a Propadený zámek v objetí květnového lesa. 🌳🤗 Nad ostrůvkem u řeky stoupala do výšky stráň a byla to zvláštní stráň, nebylo v ní žádné kamení, jaké v takové stráni bývá, ale hebký vysoký pažit na plošinkách mezi mohutnými duby; sem se chodila pást […]
Co by Venuše, Mars a Jupiter řekli na to, že jsme po nich nejen pojmenovali planety, ale zároveň k planetám vysíláme zařízení schopná přenášet obraz? Co by řekli na auta, počítače, na obrázky namalované během pár vteřin? Nemusíme věřit v nadpřirozené bytosti, jenom chápat, že jsou tyto představy součástí naší kultury a mysli. Všichni jsme […]
Když se řekne lípa, většina z nás si představí mohutné solitérní lípy rostoucí uprostřed vesnice, usedlosti nebo na okraji cesty. Takový obraz byl patrně i důvodem, proč je lípa naším národním stromem. Nicméně ve svém přirozeném prostředí, v suťovém nebo bukovém lese, musí lípa sdílet své místo na slunci s ostatními stromy. 🌳 Je pak […]
Znáte křivoklátské pleše? 😊 Nejde o žádný místní zvyk ohledně účesů, ale o přirozeně vzniklé lesostepi na skalnatých návrších, které se nachází uprostřed nebo na okraji lesa. Většina zdejších bylin v minulosti vyslyšela pozvání lidí a osídlila pro ně vhodná místa na loukách a polích. S ústupem tradičního zemědělství se spousta z nich stáhne zpět na pleše a […]
Kdysi dávno, to byl svět ještě mladý a téměř bez života, držel pán slunce pána větru za pačesy. „Žádný bratr,“ pravil pán slunce nahlas, lehce popuzen, „ale zloděj je to! Mé mraky, můj dobytek!“ Před nimi seděl pán nebes a řádu světa. „Jdeš rovnou k věci,“ pravil pobaveně, „to se mi líbí.“ Pán větru se […]
Teď je ta doba, kdy se příroda kolem neskutečně rychle mění. Jaterníky a křivatce se střídají se sasankami, fialkami, pak s hrachory a kyčelnicemi, do toho kvetou pryšce, hluchavky, pampelišky, z keřů trnky, ale i třešně, slivoně a hrušně. Prostě neuvěřitelně rychlá a voňavá barevná přehlídka doprovázená ptačím zpěvem. 🌸🌱🐦😍
Pak jsme si lámaly větvičky kvetoucího hlohu, trhaly jsme pryskyřníky a sasanky, a ani jsme se nenadály a byly jsme na místě. V zábavě nám cesta utekla, ani jsme si neuvědomily jak. Hned jsme přikročily k oběti. Kousek od domu tam je skála s vrcholem zastíněným vavříny a platany, po obou stranách rostou myrtové keře […]
V lužním lese na okraji, v místech, kde potok tvoří meandr obklopující staré habry a olše, rozkvetly plicníky a křivatce. Tam jsem ležel mezi rostlinami a nechal se ovívat příjemným vánkem. Představoval jsem si, jak mě sluneční paprsky zbavují všech nemocí a trápení, jak mi věští pravdy o našem světě. Vítr a slunce jsou bratři. […]
Plicníky už vystrkují květy. 🌸😍 Jak jinak než kouzelnou nazvat dobu, kdy se celá příroda probere a rostliny ve velkém začnou znovu štěpit vodu na kyslík a vodík, který pak lepí na oxid uhličitý a tvoří z něj tak jídlo. Navíc z nitra země vytahují minerály, které před stovkami milionů let vyvrhly dávné sopky, a […]
