Bealtaine na Křivoklátsku (30. 4. 2022)
Bealtaine, keltský svátek nového života, je období, které se nejen na Křivoklátsku projevuje bujením stromů, keřů a bylin. Záběry pochází z Velké Bukové a Městečka u Křivoklátu ze dne 30. 4. 2022.
Příběhy lesa a lidí
Bealtaine, keltský svátek nového života, je období, které se nejen na Křivoklátsku projevuje bujením stromů, keřů a bylin. Záběry pochází z Velké Bukové a Městečka u Křivoklátu ze dne 30. 4. 2022.
Propadený zámek, hradiště z doby bronzové, možná keltské, a raně středověké, stejně jako ostatní křivoklátská hradiště stavebně neobvyklé. Stálo na skalnaté ostrožně uprostřed lesnaté stráně, na kterou se mi naskýtal pohled každý den, když jsme sem jezdili na chatu. Je to kousek od luhu, kam jezdil se svými rodiči malý Ota Pavel, který zdejší stráň […]
Když se jaro probudí v našich končinách, první listy zazáří ve svěžích barvách. Zeleň střemchy v oválné koruně, bělost trnky na lesní mýtině. Pod stromy kráčí pradávná bohyně, paní květů, úsvitu, vypadá nevinně: Jako bílý květ na keřích, v lese, pod korunami bez listí, s pupeny nese se. Bzukot včel, zlatý pyl, svěží vánek, řeky […]
„Tak tedy pravil Zeus, však Athéna odpověděla: Otče, já nehodlám nikdy jít myším, budou-li v tísni, na pomoc, protože časem mi natropí nemálo zlého, obětní vínky kazí a lampy, jak na olej chodí. Zvláště však vzbudily tím můj hněv, co mi provedly jednou: rozhlodaly mi řízu, s níž nemalou práci jsem měla, dlouhou osnovu spředla […]
Vrba je hojná, vitální rostlina, která se nachází především v luzích a podél vodních toků. I když se u nás přirozeně vyskytuje více než dvacet jedna druhů vrb a jejich kříženců, nejznámější a nejběžnější jsou vrba jíva a vrba bílá. Kvůli své vitalitě se vrby často v určité výšce řezaly, aby pak na místě řezu […]
Jaro se v křivoklátských lesích ohlašuje květem prvních bylin, které se snaží využít dostatek slunečního světla před tím, než se stromy zahalí do svěže zeleného listí. V místních dubohabřinách a bučinách se jedná především o jaterníky, plicníky, sasanky, dymnivky, křivatce a hrachory. Jaterník podlíska má krásné fialové květy, které v záplavě spadaných listů z minulého […]
Proč si přejeme veselé Vánoce a šťastný Nový rok? Z jakého důvodu se v minulosti peklo sladké pečivo, které se rozdávalo při obchůzkách? Jak vznikly koledy? Proč si vlastně dáváme dárky? „‚Proč však na Nový rok se říkají radostná slova, proč si vzájemná přání sdělujem všichni v ten den?‘ Jánus, opřený o hůl, již v […]
V minulosti si většina lidí myslela, že z kultury vznikla příroda. Představovali si nějaké božstvo, které uvažovalo podobně jako lidé a mělo své kulturně podmíněné morální hodnoty, které si vynucovalo. Toto božstvo prvotní kultury pak stvořilo nebo uspořádalo svět, zemi, nebe, slunce, měsíc, hvězdy, ale i řeky, stromy, zvířata a lidi. Pokud se jednalo o […]
Nejdůležitějším smyslem pro člověka je zrak, naopak třeba pro psa je to čich. Část mozku, která u psa zpracovává čichové vjemy, má objem cca 0,18 cm3, zatímco u člověka pouze cca 0,06 cm3, byť je náš mozek celkově zhruba desetkrát větší než mozek psí. Nos psa je zvlhčován sekretem, který umožňuje rozpuštění a lepší zachycení […]
Krátce vám nyní popíšu průběh jednoho svého pracovního dne, který se v ničem významném neliší od dnů ostatních. Ponořen do představ a myšlenek stojím před řekou smrti, která podle řecké mytologie odděluje svět živých od světa mrtvých. Dívám se na její hladinu a snažím se porozumět všem varováním, které do ní zapsali lidé přede mnou. […]