Příběhy z křivoklátských lesů
Jednou jsem u Tří pramenů spatřil v průzračných vodách stát tři víly. Vlasy každé z nich byly zdobeny mladými lipovými listy. Skrze jejich šaty prosvítaly lesní hlubiny a tajemství života. Povídaly si. Zdálo se, jako by o mně vůbec nevěděly. Když jsem přišel blíže, došlo mi, že věští budoucnost křivoklátskému kraji. Jejich slova splývala se […]
Tolik odstínů červeně, je jedině v čase sklizně, když síla sestoupí, z koruny lípy. Brzy zjara jako míza, ze země stoupala, bílé květy keřům odít umožnila. V létě stoupala do korun, jabloní, lip a jeřábů však teď, začátkem podzimu, sestupuje z kmene dolů. Cestou potká opět keře, hlohy z jara bílé jsou teď plodů plné, […]
Když se jaro probudí v našich končinách, první listy zazáří ve svěžích barvách. Zeleň střemchy v oválné koruně, bělost trnky na lesní mýtině. Pod stromy kráčí pradávná bohyně, paní květů, úsvitu, vypadá nevinně: Jako bílý květ na keřích, v lese, pod korunami bez listí, s pupeny nese se. Bzukot včel, zlatý pyl, svěží vánek, řeky […]
