Jaro je zkrátka nádherné. Příroda se doslova mění před očima a bylinky, které před několika dny nebyly vidět, už kvetou krásnými barvami. Dnes jsem si vzpomněl na přírodovědce Vojena Ložka, který byl autoritou snad pro všechny naše biology, ale i (nejen křivoklátské) lesníky, ochranáře a další lidi. Jeho autorita však neplynula z funkce nebo postavení, ale z jeho neuvěřitelně bohaté práce, učitelských schopností a lidských vlastností, mezi které patřila zvídavá mysl, porozumění a nacházení vzájemné shody.
Je trochu smutné, že lidé jako on už nejsou mezi námi, a o budoucnosti našeho kraje a přístupu k přírodě rozhodují jiní. Tito lidé tak činí z povrchní autority své funkce, kterou jim voliči propůjčili z naprosto jiných důvodů, než je přístup k přírodě. V zásadě existovaly dvě nebo tři varianty celostátní volby a člověk si tak s danou variantou musel zvolit celý balíček názorů, se kterými třeba nesouhlasil nebo o nich nevěděl. To je zásadní rozdíl oproti autoritě, kterou měl Vojen Ložek, a také důvodem, proč si ho vážili lidé z různých často protichůdných snažení a oborů. Kdo má takovýto druh přirozené úcty, k tomu zvídavou mysl a je blízko přírodním dějům, nebo v poetickém jazyce blízko tlukoucímu srdci přírody, dokáže dle mého názoru činit lepší rozhodnutí.
Pevně doufám, že ať už budou dnes nebo v budoucnu přijatá jakákoliv rozhodnutí týkající se našeho kraje, budou jen ku prospěchu zdejším lesům, zdraví zdejší přírody a nás, kteří na Křivoklátsku žijeme. To si asi přeje každý z nás.
