V lese roste rostlina s modrými kvítky,
a i když je jen malinká, je plná mocné síly,
říkáme jí rozrazil, všeho světa hoj,
rány čistí, jedy rozráží, vyhraje každý boj.
Kdysi dávno přišel k nám v podobě lidské,
naši řeč moc neuměl, ale přesto byl jedním z nás!
Obry z východu zničíme, západní říší pohrdneme,
srdce světa ochráníme, ochraníme,
ochráníme, Rozrazile, Sámo pane!
Z říše přijel cizinec s jedem v srdci,
Rozrazil chtěl s říší mír,
ale cizinec pravil:
„Jak jen může boží muž uzavřít mír se psy?“
„Jestli my jsme psi, pak vás můžeme roztrhat na kusy!“
Kdysi dávno přišel k nám v podobě lidské,
naši řeč moc neuměl, ale přesto byl jedním z nás!
Obry z východu zničíme, západní říší pohrdneme,
srdce světa ochráníme, ochraníme,
ochráníme, Rozrazile, Sámo pane!
Řeč předků uměl hladce a naši časem též,
vojsko říše rozprášil, obry zahnal rovněž,
„my nejsme žádná říše zlá, ale svaz kmenů,
pamatujte slova má, potomci Vinidů,
a i když jste jen malincí, jste plní mocné síly!“
Kdysi dávno přišel k nám v podobě lidské,
naši řeč moc neuměl, ale přesto byl jedním z nás!
Obry z východu zničíme, západní říší pohrdneme,
srdce světa ochráníme, ochraníme,
ochráníme, Rozrazile, Sámo pane!
Kdysi dávno přišel k nám v podobě lidské,
naši řeč moc neuměl, ale přesto byl jedním z nás!
Obry z východu zničíme, západní říší pohrdneme,
srdce světa ochráníme, ochraníme,
ochráníme, Rozrazile, Sámo pane!