Proč je pověst o Haně pro Křivoklátsko důležitá? Dovršuje totiž snahy krále Přemysla II. o učinění hradu Křivoklátu správním střediskem celého rokytenského kraje, což je důvod, proč vlastně dnes název Křivoklátsko vůbec používáme.

Vedle Křivoklátu byly ve 13. století významnými hrady Týřov a hrad na Hlavačově, jehož pravé jméno neznáme. Týřov byl prakticky nedobytnou pevností čekající na další rozšíření, Hlavačov se zase nacházel u obchodních stezek a jeho poloha ho ke správnímu hradu přímo předurčovala. Nicméně král Přemysl nechal významně dostavět právě Křivoklát, ať už se jedná o velký sál, kapli nebo zavedení manských služeb.

Podle pověsti využili správci na Hlavačově jeho smrti k terorizování celého kraje. A byla to Hana, která sjednotila vyhnané vesničany a Hlavačov i s jeho správcem zapálila. Hradu Křivoklátu pak už nic nestálo v cestě. Podle archeologických nálezů Hlavačov skutečně po druhé polovině 13. století vyhořel a nebyl obnoven.

Do poslední kapitoly Křivoklátského herbáře jsem doplnil pár veršů s názvem Hana a Přemysl, v nichž během hladomoru hlas krále Přemysla k vězněné Haně promlouvá a prosí ji, aby jeho dílo dokončila.

Křivoklátský herbář vyjde ke stažení už pozítří 21. 6. 2026, na letní slunovrat. ☀️