Zdraví těla a zvláště mysli není jen o bylinných nálevech, ale hlavně o procházkách za rostlinami, o jejich pozorování v lese a poznávání kraje, ve kterém žijeme. Pohyb na čerstvém vzduchu, všímavost vůči detailům přírody a učení se jejím zákonitostem podporují psychickou rovnováhu, snižují stres a posilují vztah k prostředí. Látky z rostlin, ať už je jíme čerstvé nebo v podobě nálevu, pak tento celek vhodně doplňují. To je hlavní poselství Křivoklátských směsí.
Bylina nenese jen svou vůni a účinek, ale také paměť místa, kde vyrostla. Mateřídouška z lesostepních skal, třezalka ze slunných okrajů lesa nebo tužebník a lípa od pramenů připomínají vlastnosti těchto míst. Chuť mateřídoušky je kořeněná a odráží tak specifické složení silic chránící rostlinu před přehřátím, naopak tužebník má větší listy vhodné do vlhkého prostředí a silnou sladkou vůni, která účinně láká opylovače v konkurenčním prostředí bujné vegetace.
Každé prostředí, kde daný druh rostl nebo roste, se tak otiskne do jeho vlastní genetické knihy. Toho si byli lidé vědomi už od antiky.
Smícháním bylin, jejich pomalou přípravou a soustředěním mysli se učíme vnímat hlubší spojení mezi sebou, daným místem, krajinou a starými příběhy, které si lidé odedávna vyprávěli. Stejně jako antický filozof hledal v přírodě stopy harmonie kosmu, hledá i bylinář v rostlině znamení vlastností, které může člověk rozvíjet ve své duši.
Mateřídouška má ráda suchá, málo úživná a hlavně slunná stanoviště. V pozadí jsou rozrazily klasnaté, divizny a křivoklátské lesy.
Zvíře v názvu směsi není duch, kterého by člověk ovládal, ale učitel určitého daru přírody. Luňák připomíná trpělivý zrak a schopnost vidět celek, žluna hledání nemocí a jejich uzdravení a červenka radost, obnovu a návrat světla. Nejkrásněji se toto spojení ukazuje právě u směsi Červenka, která je spojena s Květinovou dívkou, obrazem jarního rozkvětu, zrození a obnovy, podobně jako antické bohyně Flóra a Persefona.
Je zajímavé, že červenka je velmi drobný pták, ale dokáže být překvapivě odvážná a zvídavá. Často se přibližuje k člověku a nebojí se tolik jako jiní ptáci. I proto se stala symbolem důvěry a tichého hrdinství. V pohanské nebo přírodně duchovní symbolice Křivoklátska by tak mohla být krásným symbolem dobré mysli, klidu a odvahy žít svůj život bez zbytečných obav.
Byliny, ze kterých se směs skládá, tedy třezalka, mateřídouška a dobromysl, preferují slunná stanoviště a spolu s představou červenky tak posilují odraz síly těchto míst v naší vlastní mysli.
K dalšímu čtení
Křivoklátský herbář: Praktický průvodce světem bylin (e-kniha)