Když jsem šel od lesa stezkou,
potkal jsem panenku hezkou,
skrovnou, nevysokou,
švarnou, černookou.
Já se jí počal vyptávat,
brzo-li se bude vdávat?
„Já bych se vdávala,
kdyby mě máma dala.
Můj zlatej Jeníčku hezkej,
až půjdeš z hospody, vejskej,
bych tě uslyšela,
srdéčko potěšila.“
Já se jí počal vyptávat,
brzo-li se bude vdávat?
Ona že ne, že ne,
že si mě neveme.
Počala ode mě běžet,
upadla, zůstala ležet.
Ouvej, holka, ouvej!
Když jsi upadla, vstávej!
Když jsem šel od lesa stezkou,
potkal jsem panenku hezkou,
skrovnou, nevysokou,
švarnou, černookou.
Já se jí počal vyptávat,
brzo-li se bude vdávat?
„Já bych se vdávala,
kdyby mě máma dala.
Můj zlatej Jeníčku hezkej,
až půjdeš z hospody, vejskej,
bych tě uslyšela,
srdéčko potěšila.“
Já se jí počal vyptávat,
brzo-li se bude vdávat?
Ona že ne, že ne,
že si mě neveme.
Počala ode mě běžet,
upadla, zůstala ležet.
Ouvej, holka, ouvej!
Když jsi upadla, vstávej!
Když pak vstala, smála se,
ke mně blíž přitulila se:
„Jen mě, hochu, líbej,
a pak si mě vem!“
Počala ode mě běžet,
upadla, zůstala ležet.
Ouvej, holka, ouvej!
Když jsi upadla, vstávej!
Když pak vstala, smála se,
ke mně blíž přitulila se:
„Jen mě, hochu, líbej,
a pak si mě vem!“