V tento den, 26. srpna, v roce 1278 se na Moravském poli odehrála jedna z nejvýznamnějších bitev českých dějin. V boji proti vojsku římského krále Rudolfa Habsburského padl český král Přemysl Otakar II. Jeho smrt znamenala zásadní zlom, protože Přemyslovci ztratili rozsáhlá území v Podunají a Rudolf Habsburský získal možnost vybudovat mocenskou základnu svého rodu v Rakousku. Všichni víme, kam tento dějinný zvrat nakonec vedl. Málokdo však ví, jak významná byla Přemyslova vláda pro samotný hrad Křivoklát.
„Hlavní dvorskou rezidencí v okolí Prahy byl Křivoklát. V průběhu Přemyslovy vlády, asi od 2. poloviny 60. let, dochází k jeho zásadní koncepční přestavbě. Horní jádro hradu bylo výstavbou zahušťováno a nové kamenné stavby vznikaly také v dolní části rozsáhlého hradbou opevněného areálu. To si vynutilo proražení průjezdu z dolní do horní části hradu přízemím jeho západního (hlavního) paláce. Řešení průjezdu překvapuje svou reprezentativností (zahrnuje dvě mohutná žebrová klenební pole, obě boční stěny jsou rozčleněny řadou sloupů s hlavicemi). První patro západního paláce zaujímal rozlehlý sál (v ose délka 28 m, šířka 8 m) osvětlený na západní straně osmi okny. Rovněž elegantní šestidílné zaklenutí čtyř polí křivoklátského sálu je unikátní u tehdejších staveb střední Evropy.“ – Společenský a kulturní vývoj, Velké dějiny zemí Koruny české. Svazek III., 1250–1310, Vratislav Vaníček
