Příběhy lesa, lidí a krajiny kolem hradu Křivoklátu
V atlasech bývá plášť často vybarvený oranžově nebo červeně, protože barva symbolizuje jeho vysokou teplotu. Ve skutečnosti je ale plášť tvořen převážně pevnými horninami bohatými na olivín a pyroxeny. Horniny pláště mohou mít zelenavé až tmavě zelené odstíny. 🌳 Pod zemskou kůrou tak není obrovské moře lávy. Většina pláště je pevná hornina, která se vlivem […]
Vyjděte někdy ven bez konkrétního cíle a jen se dívejte kolem sebe. Všimněte si stromu, kolem kterého chodíte už deset let. 🌳 Vyfoťte rostlinu, houbu nebo motýla, kterého ještě neznáte. Zkuste zjistit, jak se jmenuje kopec za vesnicí a proč má právě takové jméno. Podívejte se do staré mapy nebo kroniky, hledejte zaniklé cesty, studánky, […]
Kdyby se josefínské reformy o deset let opozdily, možná by Josef Jungmann jako syn ševce místo obrody češtiny spravoval knížepánovi v Lánech boty. 🫠 Jde samozřejmě o zjednodušení, nicméně osvícenství, tedy hlavně představa společnosti založené na vzdělávání, rozumu, kritickém myšlení a možnosti racionálně společnost zlepšovat, bylo skutečně jedním z nejvýznamnějších civilizačních posunů v dějinách. Ilustrace […]
Úplné vyloučení člověka není automaticky řešením. Neexistuje mnoho druhů, kterým by vadila samotná přítomnost jednoho člověka procházejícího lesem po cestě. Skutečné problémy obvykle vznikají až při dlouhodobém a opakovaném tlaku, například vysoké návštěvnosti a rušení v citlivých obdobích. Rozdíl mezi skutečným problémem a administrativním řešením. Pokud je problémem například rušení konkrétního druhu v určitém období […]
Každý biotop má v grafu dva body. Plný bod představuje období 2024 až 2025, prázdný bod rok 2026. Čím blíže jsou dva body k sobě, tím podobnější je jejich druhové složení. Biotopy, které leží dál od ostatních, mají naopak svébytnější skladbu druhů. Z grafu můžeme podle pohybu bodů v průběhu tří let sledovat, zda se […]
Když vezmeme do ruky luk, často máme pocit, že prostě míříme, natáhneme tětivu a vystřelíme. Ve skutečnosti ale náš mozek během výstřelu řídí obrovské množství drobných pohybů, z nichž si většinu vůbec neuvědomujeme. Právě zde se dostáváme k ideomotorice. Ideomotorický princip označuje jev, při kterém samotná představa určitého pohybu může vyvolat drobné, nevědomé svalové pohyby. […]
Dubový les mě zavedl do ráje třezalky a mateřídoušky. Obě bylinky mimo jiné působí na dobrou náladu, mateřídouška krátkodobě (rychle) a třezalka dlouhodobě (pomalu, ale důsledně), takže se dobře doplňují. Více se o třezalce a mateřídoušce dozvíte na stránkách Třezalka tečkovaná, Mateřídouška vejčitá a v Křivoklátském herbáři.
Jak by vypadalo jméno Hany, pojmenované podle toku na Křivoklátsku, zapsané v runách? Nejspíše ᚺᚨᚾᚨ. Každá runa má tradičně připisovaný symbolický význam: ᚺ Hagalaz: kroupy, proměna, očista skrze změnu, přírodní síly. ᚨ Ansuz: božská inspirace, moudrost, řeč, poselství. ᚾ Naudiz: potřeba, vytrvalost, překonávání překážek, vnitřní síla. ᚨ Ansuz: opět inspirace a duchovní vedení. Pokud by […]
Vážení přátelé, dnes o letním slunovratu vychází ke stažení Křivoklátský herbář. 🌿 Na 548 stranách najdete léčivé rostliny, jejich využití, historii, upozornění na možné záměny, návody ke sběru a zpracování i materiály pro použití přímo v terénu. Nedílnou součást tvoří také popis krajiny a prostředí od dubových, bukových a lužních lesů až po květnaté louky, […]
Proč je pověst o Haně pro Křivoklátsko důležitá? Dovršuje totiž snahy krále Přemysla II. o učinění hradu Křivoklátu správním střediskem celého rokytenského kraje, což je důvod, proč vlastně dnes název Křivoklátsko vůbec používáme. Vedle Křivoklátu byly ve 13. století významnými hrady Týřov a hrad na Hlavačově, jehož pravé jméno neznáme. Týřov byl prakticky nedobytnou pevností […]
