Litorad se narodil přibližně v polovině 60. let 13. století do rodiny uhlíře na Křivoklátsku. Vyrůstal mezi lesy, milíři a lidmi, jejichž život závisel na znalosti zdejší krajiny. Měl mladší sestru Mladu, o kterou se staral a s níž ho pojilo silné sourozenecké pouto. Od mládí se pohyboval v lesích a osvojil si dovednosti potřebné k přežití i obraně. Jeho charakteristickou zbraní se stal luk z tisového dřeva, s nímž dokázal přesně zasahovat i v hustém lesním porostu.

Roku 1282, v době nepokojů za vlády Václava II., napadli ozbrojenci také jeho domov. Litorad a Mlada se dostali do zajetí a byli odváděni lesem. Zachránila je Hana, která právě uprchla z Hlavačova. Litorad v ní poznal nejen člověka, kterému vděčil za život, ale také někoho, kdo se navzdory vlastnímu utrpení dokázal postavit za ostatní.

Když se dozvěděl o pustošení okolních osad, přidal se k Haně. Pomáhal jí vyhledávat uprchlíky, shromažďovat uhlíře a další obyvatele kraje a organizovat odpor proti žoldnéřům. Díky znalosti lesních cest dokázal rychle přecházet mezi jednotlivými osadami a přivádět další lidi. Jeho luk se stal důležitou součástí obrany. Zatímco Hana získávala důvěru obyvatel a vedla jejich společný odpor, Litorad pomáhal s průzkumem, spojováním skupin a bojem v lesním terénu.

Po pádu Hlavačova zůstal po Hanině boku. Když chtěla po vítězství odejít, přesvědčil ji, aby zůstala mezi lidmi, kteří ji přijali za svou. Litorad se postupně stal Haniným nejbližším člověkem a oporou v každodenním životě.

Později se uplatnil také ve službě na Křivoklátě a stal se členem hradní posádky. Díky svým schopnostem, spolehlivosti a znalosti okolního kraje získával důvěru ostatních. Při jedné cestě zachránil před lapky lékaře Viléma zvaného Černý, který mu za to zůstal hluboce vděčný. Právě díky Litoradovi se Vilém později seznámil s Hanou a začal ji učit lékařskému pozorování a poznávání rostlin.

Litoradův život zůstal úzce spojený s osudy Křivoklátska. Z chlapce, který přišel o domov, se stal muž, jenž pomáhal chránit zdejší obyvatele a později sloužil na královském hradě. S Hanou vybudoval společný domov a rodinu. Jeho tisový luk, znalost lesů a věrnost lidem, na kterých mu záleželo, k němu neodmyslitelně patřily.