Od Stradonic po Zdejcinu se rozkládá část území bývalého prvohorního močálu, kde pro získání uhlí v době Keltů stačilo odkrýt povrch půdy, dostat se pod kořeny stromů a toto tajemství odhalit. Hojně se zde až do 20. století nacházely otisky karbonských rostlin, stromových plavuní, přesliček a kapraďosemenných. 🌱🌲 Jedná se o podobně zajímavé území jako to u Skryjí na druhém konci Křivoklátska, kde se nacházejí kambričtí trilobiti.
Znali Keltové kamenné uhlí? 🤔 Pro své hutě potřebovali okolní lesy k vypalování dřevěného uhlí, které bylo pro tavení železné rudy nepochybně hlavní surovinou. 🌳 Ovšem oppidum Stradonice mělo jisté množství černého uhlí, které se pro tento účel mohlo také použít, přímo na dosah. Jak asi Keltové vnímali tento dar podsvětí? Byla to kořist bohů, o které se báli mluvit? Nebo ji vnímali jako posvátný dar, který vyžadoval oběti? 🕯️ Jaké příběhy o něm vyprávěli svým dětem u večerních ohňů? 🔥✨
Před vznikem oppida Keltové na severním okraji Křivoklátska, v místech prvohorního Kounovského jezera, těžili švartnu, ze které vyráběli zdobné narámky. Švartna se nachází přímo nad černým uhlím a pochází ze stejného geologického období (švartna vznikla z jezerních usazenin, uhlí z rašeliny). Bylo by zvláštní, kdyby Keltové o kamenném uhlí vůbec nevěděli. 🪨